Označuje to, co není dáno dědičně ani vrozenými sklony, reflexy či instinktem, ale vzniká díky zkušenosti a kontaktu s prostředím. Nejde pouze o školní osvojování vědomostí, patří sem i utváření dovedností a návyků v každodenním životě, například rozvoj komunikace a postupné přijímání pravidel soužití. Může probíhat intencionálně, tedy záměrně a cílevědomě, ale také funkcionálně, kdy se člověk něco naučí mimo svůj úmysl, nenápadně a bez plného uvědomění. V psychologii se tento proces často popisuje jako relativně trvalá změna v chování nebo poznání vyvolaná zkušeností, která souvisí i s neuroplasticitou.