V psychologickém smyslu jde o nepříjemný stav vnitřního sevření a napjatého neklidu, který se objevuje v dané chvíli, přičemž člověk často nedokáže jasně pojmenovat, co je jeho zdrojem, hrozba zůstává neurčitá. Oproti strachu, jenž se typicky váže ke konkrétnímu objektu nebo situaci, zde převažuje vágní očekávání, že by se mohlo stát něco špatného. Tento prožitek bývá často provázen i tělesnými projevy zvýšené aktivace, například bušením srdce nebo neposedností.