Termín odvozený z latinského viscum lep označuje viskozitu neboli vazkost, tedy fyzikální vlastnost kapalin a plynů popisující jejich vnitřní tření. Vyjadřuje, jaký odpor klade tekutina smykovému pohybu jednotlivých vrstev a tím i samotnému proudění, proto látky s vyšší viskozitou zpravidla tečou pomaleji. Využívá se v mechanice tekutin i v medicíně, například při posuzování viskozity krve, a velikost této veličiny se mění mimo jiné s teplotou.