Tichý projev probíhající v mysli, kdy člověk „mluví“ sám k sobě bez toho, aby to nahlas říkal. Často je velmi úsporný a má podobu útržků slov i neverbálních obsahů, například představ, mentálních obrazů nebo znaků. Podílí se na přemýšlení, plánování a seberegulaci chování.