Náchylnost k tomu, že člověk snadno zažívá psychické ublížení nebo vnitřní zranění a citlivě reaguje na stres, kritiku či odmítnutí. Častěji se s ní setkáváme u osob s výraznější emoční citlivostí, úzkostným laděním, s některými rysy neuroticismu a s kolísavým sebehodnocením, které mívají sklon pochybovat o sobě a brát podněty z okolí osobně. Tento typ dispozice může při dlouhodobé zátěži zvyšovat riziko rozvoje úzkostných nebo depresivních potíží, zvlášť pokud chybí opora a účinné strategie zvládání stresu.