Zero-day útok (též útok nultého dne) je kybernetický útok využívající dosud neznámou nebo neopravenou bezpečnostní chybu v softwaru, firmwaru či hardwaru, označovanou jako zero-day zranitelnost. Útočník tuto slabinu zneužije dříve, než výrobce stihne vydat bezpečnostní záplatu (patch), často ještě předtím, než se o její existenci vůbec dozví. K provedení útoku slouží tzv. zero-day exploit, tedy program, kód nebo postup umožňující zranitelnost prakticky využít. Útok může vést ke krádeži citlivých údajů, neoprávněnému ovládnutí zařízení, instalaci malwaru, špionáži nebo narušení provozu systému. Zero-day útoky jsou obzvláště nebezpečné, protože mohou obcházet běžné bezpečnostní mechanismy a zůstávat dlouhou dobu neodhaleny. Mohou být součástí cílených kybernetických operací, průmyslové špionáže i rozsáhlých hackerských kampaní. Ochrana spočívá především ve vícevrstvém zabezpečení, sledování podezřelého chování systémů, omezení přístupových oprávnění a rychlém nasazování dostupných bezpečnostních aktualizací.