Zero-day zranitelnost (též zranitelnost nultého dne) je bezpečnostní chyba v softwaru, firmwaru nebo hardwaru, která dosud není známa výrobci nebo pro ni ještě nebyla vydána bezpečnostní oprava. Označení „zero-day“ (nultý den) vyjadřuje, že výrobce neměl žádný čas na přípravu ochrany před jejím možným zneužitím. Taková slabina může umožnit neoprávněný přístup do systému, krádež dat, spuštění škodlivého kódu či narušení jeho provozu. Postup nebo program využívající tuto chybu se označuje jako zero-day exploit, jeho skutečné nasazení proti cíli jako zero-day útok. Samotná existence zranitelnosti však neznamená, že již byla zneužita. Chybu mohou odhalit bezpečnostní výzkumníci i kybernetičtí útočníci, přičemž může zůstat skrytá řadu let. Její nebezpečnost spočívá především v nedostupnosti bezpečnostní záplaty (patche) a obtížné detekci některých způsobů zneužití. Do vydání opravy lze riziko snížit dočasnými ochrannými opatřeními, omezením zranitelných funkcí nebo izolací ohrožených systémů.