Zúžené vědomí je odborný termín z psychologie a psychiatrie pro změněný stav vědomí, v němž je člověk bdělý, ale jeho vnímání a pozornost mají zmenšený rozsah. Prožívání se soustřeďuje na několik málo podnětů nebo na jediný cíl, zatímco jiné informace z okolí se přehlížejí, nejsou správně vyhodnoceny nebo se do paměti neuloží. V klinické praxi se řadí mezi kvalitativní poruchy vědomí a může být provázeno tunelovým viděním, zúžením myšlení, zhoršenou orientací v čase a situaci, sníženou sebekontrolou a sklonem k automatickému jednání. Odlišuje se od běžné soustředěnosti tím, že je méně volně ovladatelné a může být spojené s částečnou amnézií. V češtině se užívá i spojení zúžení vědomí, v angličtině se překládá jako constricted consciousness. Vzniká při extrémním stresu, únavě, intoxikaci, po úrazech, v hypnóze, u disociativních či epileptických stavů. Nejde o bezvědomí, ale o omezení obsahu vědomí.
Příklady použití ve větách
Po úrazu hlavy byl pacient několik minut ve stavu zúženého vědomí a reagoval jen na silné oslovení.
Záchranáři uvedli, že měl zúžené vědomí, a proto si nepamatoval, jak se nehoda stala.
V extrémním stresu se může objevit zúžené vědomí, které člověka vede k tunelovému vnímání.
Ve zúženém vědomí si nevšimla, že mluví nahlas, a okolí to chápalo jako nezdvořilost.
Svědek popsal průběh události jako jednání se zúženým vědomím a později si vybavil jen útržky.