Zvíci je knižní a dnes už poněkud zastaralé příslovce ve významu ve velikosti nebo o velikosti. Užívá se hlavně ve spojeních, která přirovnávají rozměr jedné věci k jiné, například ve typech vyjádření jako „zvíci pěsti“, „zvíci dlaně“ nebo „zvíci polovice Čech“. V současné češtině se s tímto výrazem setkáme jen zřídka, nejčastěji ve starší literatuře, v stylizovaných textech nebo při citaci archaizujícího jazyka. Vedle podoby zvíci se uvádí i varianta zvící.