Zymogen (též proenzym) je neaktivní nebo jen slabě aktivní bílkovinný prekurzor enzymu, který se v buňce syntetizuje, skladuje nebo vylučuje v bezpečné formě a teprve po specifickém signálu se přemění na plně katalyticky účinný enzym. Aktivace zymogenu nejčastěji probíhá proteolytickým štěpením, kdy se odštěpí inhibiční propeptid a změní se konformace aktivního místa, takže se zpřístupní substrátu. Spuštění může zajišťovat jiná proteáza (kaskáda), změna pH, vazba iontů nebo autoproteolýza. Zymogeny chrání tkáně před předčasným štěpením bílkovin, typicky v trávicím traktu a v systému srážení krve, a umožňují prudké zesílení reakce po aktivaci. Příklady jsou pepsinogen, trypsinogen, chymotrypsinogen či protrombin. V medicíně se sleduje, zda se zymogeny neaktivují dříve, než mají, například ve slinivce.
Příklady použití ve větách
Trypsinogen je zymogen, který se v tenkém střevě aktivuje na trypsin.
Předčasná aktivace zymogenu ve slinivce může vyvolat akutní pankreatitidu.
Do reakční směsi jsme přidali roztok se zymogenem a teprve poté spustili aktivaci proteolýzou.
V sekretorických váčcích se ukládají zymogeny, aby se buňka nepoškodila vlastními enzymy.
V kaskádě srážení krve dochází k postupné přeměně zymogenů na aktivní proteázy.