onis, f. (l. ab „od“, l. irritare „dráždít“) – označení pro stav nebo děj, při němž dráždění ustupuje, jde o tlumení dráždivosti a návrat k vyrovnanějšímu, klidnějšímu projevu.
V lékařském či fyziologickém užití se tím rozumí potlačení iritační reakce tkání nebo nervové soustavy, například když se po léčebném zásahu sníží citlivost na podněty a mizí projevy podráždění (pálení, svědění ap.).