Latinské podstatné jméno označující nenasytnost, tedy stav, kdy se člověk jen těžko cítí nasycený a má sklon chtít stále víc, nejčastěji ve vztahu k jídlu, přeneseně i k jiným žádostem. Etymologicky souvisí s řeckým základem spojeným s pojmem sytosti.
V odborném, zejména lékařském kontextu výraz pro oslabený nebo chybějící pocit sytosti, který může vést k opakovanému přejídání.