adultus (lat., vysl. [adultus]) původně příčestí slovesa adolesco „dospívat“, významově dospělý, dorostlý, zralý, vyspělý. V češtině se s ním setkáme hlavně v odborné latině, v biologii, zoologii a entomologii, kde označuje jedince po ukončení juvenilního či larválního vývoje, zpravidla pohlavně zralého, tedy dospělce (např. stadium adultum, jedinci adulti). Termín stojí často v opozici k označením juvenilis, larva nebo nympha. V medicíně a psychologii může sloužit jako latinské pojmenování dospělého pacienta nebo období dospělosti na rozdíl od pediatrického věku. Nejčastěji se ponechává v původních rodových tvarech adultus, adulta, adultum a v českém textu bývá psán jako cizí, často kurzívou. Počeštěné adjektivum adultní je v současné češtině mnohem častější, kdežto adultus zůstává spíše citátovým výrazem.
Příklady použití ve větách
V zoologii označuje adultus pohlavně zralého jedince, který už ukončil růst.
V propouštěcí zprávě stálo, že pacient je adultus, a proto se neřídí pediatrickými doporučeními.
Při překladu se ukázalo, že tvar adulta se váže k ženskému podstatnému jménu.
Entomologové dokumentovali stadium adultum u komára pomocí makrofotografie.
V databázi byly jedinci rozděleni na adulti a juveniles, aby se dala srovnat jejich mortalita.