osobnostní typ, který se nachází na pomezí mezi extraverzí a introverzí. Jedinec s touto charakteristikou vykazuje vlastnosti obou typů - dokáže čerpat energii jak ze sociálních interakcí (typické pro extroverty), tak i z času stráveného o samotě (typické pro introverty). Ambiverti jsou adaptabilní v různých sociálních situacích, umí být výřeční a společenští, když je potřeba, ale zároveň oceňují a potřebují čas pro sebe na reflexi a dobití energie. Tento pojem vznikl ve 20. století v psychologii osobnosti a dnes je uznáván jako legitimní pozice na spektru osobnostních typů, přičemž někteří psychologové odhadují, že většina populace spadá právě do této vyvážené kategorie spíše než do krajních pozic extroverze a introverze. Lidé s ambivertní osobností často vykazují situační preference - v některých kontextech se chovají více extrovertně, v jiných introvertně, což jim poskytuje určitou psychologickou flexibilitu.