Míra rozvinutosti schopnosti poznávat a posuzovat věci a jevy tak, že se člověk neřídí jen vlastním subjektivním pohledem, ale umí zohlednit různé perspektivy, souvislosti a alternativní výklady. V psychologii a pedagogice se tento rys spojuje s kognitivní flexibilitou a schopností nahlížet problém i očima druhých. Používá se také označení aspektivita.