Pojmenování se odvozuje od řeckého písmene beta a od latinského recipere ve významu přijímat. Jde o adrenergní receptor na buněčné membráně, který po navázání katecholaminů zprostředkuje část odpovědi sympatiku a často aktivuje signální dráhy přes G proteiny se vzestupem cAMP. V medicíně se obvykle rozlišují zejména podtypy β1 a β2, lišící se výskytem v tkáních a fyziologickým účinkem, například v srdeční tkáni nebo v hladké svalovině dýchacích cest a cév. Tyto receptory jsou významným cílem léčiv, mimo jiné beta‑blokátorů a selektivních agonistů.