Obecný výraz pro příčinnost neboli vztah příčiny a následku, odvozený od latinského causa, tedy důvod nebo příčina. Popisuje, že určitý jev vzniká jako důsledek jiného jevu a umožňuje vysvětlovat, proč se události vyvíjejí právě daným směrem, například zda je příčina nutná nebo postačující.
V přírodních vědách a při vyhodnocování dat označuje takovou vazbu mezi proměnnými, kdy změna jedné skutečně vyvolá změnu druhé. Obvykle se prokazuje pozorováním mechanismu, experimentem nebo pomocí kauzálních modelů a odlišuje se od pouhé korelace, která ještě neříká, co je příčina a co následek.
V právu se tím rozumí relevantní příčinné spojení mezi jednáním nebo opomenutím a vznikem škody či jiného následku. Slouží k posouzení odpovědnosti, tedy zda je mezi událostí a výsledkem dostatečně přímá a podstatná návaznost.
V medicíně a biologii se používá ve smyslu etiologické souvislosti, tedy určení, jaký faktor je skutečnou příčinou určitého stavu nebo onemocnění a jakým působením vede k pozorovanému účinku.