Osoba, která na okolí působí mimořádně přitažlivě a přesvědčivě, snadno si získává pozornost i sympatie a lidé jí často spontánně přisuzují přirozenou autoritu. Tento dojem nevzniká jen z vrozených rysů, ale i z toho, jak člověk komunikuje a jak na něj reaguje jeho okolí.
V sociologickém a náboženském kontextu může označovat výrazného vůdce hnutí či sekty, který si vybuduje silný osobní vliv a dokáže u části skupiny vyvolat bezvýhradnou oddanost. V takové situaci mohou následovníci upozadit vlastní úsudek a nechat se vést i k jednání, které by jinak odmítli, protože charisma zde funguje jako zdroj legitimity popsaný například Maxem Weberem.