entis (l. consequi, jít za něčím, následovat) vyjadřuje něco, co na předchozí dění nebo úvahu přirozeně navazuje, je vnitřně konzistentní a v praxi se projevuje jako pevné a dlouhodobě stálé v postoji.
V logice a při argumentaci se tím může míchat to, co z nějakého předpokladu plyne, tedy následek nebo závěrečná část podmínkového tvrzení.
V chemickém kontextu se tak dá popsat bazická, alkalická povaha, tedy schopnost působit proti kyselému prostředí a reagovat s kyselinami.