Jasná vyhraněnost a snadná odlišitelnost od ostatních, případně také schopnost člověka nebo metody spolehlivě zachytit rozdíly. Říká se to jevům, které mají nápadné a jednoznačné rozpoznávací znaky.
V jazykovědě jde o odlišovací funkci jazykové jednotky nebo rysu, tedy o to, zda změna zvuku či tvaru vede k jinému významu nebo k jiné gramatické hodnotě.
V psychometrii a testování se tím vyjadřuje, nakolik konkrétní položka nebo úloha dokáže rozdělit respondenty podle úrovně sledované schopnosti.