V sociální psychologii jde o zaujatost při hodnocení lidí, kdy je hodnotitel k druhému až příliš benevolentní. Nedostatky a problematické projevy spíše bagatelizuje nebo je přehlíží, zatímco domnělé přednosti, schopnosti a dosažené výsledky nadhodnocuje. Často se objevuje například při známkování, pracovních posudcích nebo tehdy, když má hodnotitel k posuzované osobě sympatie a nechce působit přísně.