Informace o vyšetřovaném člověku, které nejsou získány přímo od něj, ale od dalších osob, například od rodiny, blízkých, pečovatelů nebo zdravotníků. V praxi se tento postup využívá hlavně tehdy, když pacient nemůže nebo neumí podat spolehlivý popis svých potíží a minulosti, a je potřeba zohlednit věrohodnost i možné zkreslení zdroje.