V medicíně jde o souhrnné označení pro blíže neupřesněné onemocnění žlučových cest (cholangiopatii), tedy postižení žlučovodů zajišťujících odtok žluči, které se může projevit i známkami cholestázy.. >> detail
Z řeckého epi (na, při) a blepharon (víčko). V oftalmologii jde o vrozený kožní záhyb na víčku, který probíhá souběžně s okrajem víčka a leží těsně před ním. Může měnit postavení řas směrem k oku a způsobovat slzení nebo dráždění povrchu oka, u řady dětí se časem zmírní, při potížích se někdy řeší operací.. >> detail
Parapendicitida je odborný termín pro zánětlivé změny v bezprostředním okolí útvaru nazývaného appendix, tedy červovitého přívěsku slepého střeva. Pojmenování vychází z řec. para ve významu při a z lat. appendix. Klinicky může jít například o periappendikulární zánět zasahující přilehlé tkáně, jako je pobřišnice nebo okolní tuk.. >> detail
Peptidový hormon vznikající v reninové kaskádě, která pomáhá řídit krevní tlak a hospodaření s tekutinami. Patří mezi nejsilnější tělu vlastní vazokonstrikční látky, stahuje hlavně arterioly, zvyšuje periferní odpor a tím rychle zvedá tlak. Zároveň stimuluje kůru nadledvin k uvolňování aldosteronu, což podporuje zpětné vstřebávání sodíku v ledvinách a následně i zadržování tekutin, takže tlak roste i nepřímo. Působí také v mozku, kde podporuje pocit žízně a může posilovat aktivitu sympatiku. Tvoří se postupným štěpením plazmatického prekurzorového proteinu, který vzniká převážně v játrech, nejprve účinkem reninu a poté přeměnou konvertujícím enzymem na povrchu endotelových buněk. Při dlouhodobé nadměrné aktivaci se uplatňuje na remodelaci cévní stěny i srdečního svalu a má význam v rozvoji hypertenze a srdečního selhání.;Pojmenování vychází ze spojení řecké předpony angio- ve významu céva, odvozené od angeion, a části související s tenzí, tedy tlakem nebo napětím, někdy uváděné v návaznosti na lat. tensio.. >> detail
Psychoterapeutická a svépomocná technika, která pomáhá dát aktuálně prožívaný stres do širšího rámce. Zátěž se posuzuje ve světle dřívějších zkušeností, kdy člověk náročné situace zvládl, a díky tomu se snižuje pocit ohrožení a přehnané obavy. Cílem je podpořit realističtější hodnocení situace, omezit katastrofické scénáře a posílit vnímanou zvládnutelnost.. >> detail
mající pozitivní elektrický náboj, tedy stav, kdy převažují kladné náboje a daný objekt může být elektricky přitahován k záporně nabitým částicím. >> detail
V běžné řeči označuje sklon pochybovat a přistupovat k tvrzením či lidem s opatrnou nedůvěrou.;Ve filozofii jde o směr, který výrazně zpochybňuje, zda je možné získat jisté a nezpochybnitelné poznání pravdy, a upozorňuje na hranice lidského vnímání i uvažování.;V rámci vědy a kritického myšlení znamená zdrženlivost v přijímání závěrů bez dobrých podkladů, důraz na ověřování a ochotu upravit názor podle důkazů.. >> detail
Člen kolektivu, na něhož ostatní soustavně přenášejí odpovědnost za potíže nebo selhání skupiny, i když pro to mnohdy nejsou věcné důkazy. V této roli často slouží jako snadný terč kritiky a „ventil“ pro napětí či frustraci ostatních.. >> detail
SCP je zkratka anglického názvu Secure Copy Protocol, česky protokol bezpečného kopírování. Označení se používá jak pro původní síťový protokol, tak pro stejnojmenný příkazový program scp, který kopíruje soubory mezi počítači. Zdroj i cíl mohou být místní nebo vzdálené a nástroj umožňuje také přenos mezi dvěma vzdálenými systémy, rekurzivní kopírování adresářů nebo zachování časových údajů a přístupových oprávnění. Původní protokol SCP vychází ze staršího programu rcp a používá spojení SSH, od něhož přebírá šifrování, kontrolu neporušenosti dat a ověřování uživatele i serveru. Obvykle tedy komunikuje prostřednictvím portu nastaveného pro SSH, standardně portu 22 protokolu TCP. Oproti SFTP nabízí původní SCP jen jednoduchý přenos souborů a neposkytuje obecné rozhraní pro procházení a správu vzdáleného souborového systému. Starší způsob přenosu navíc spouští program na vzdáleném počítači a při zpracování cest či zástupných znaků se spoléhá na vzdálený příkazový interpret, což vyžaduje pečlivé ošetření zvláštních znaků. Od verze OpenSSH 9.0 používá příkaz scp ve výchozím nastavení protokol SFTP, přestože si zachoval původní název a podobný způsob ovládání. Starší protokol SCP lze kvůli kompatibilitě vynutit přepínačem -O. Výraz SCP tak dnes může označovat uživatelský příkaz, i když vlastní přenos dat probíhá prostřednictvím SFTP.. >> detail
SFTP je zkratka názvu SSH File Transfer Protocol, česky protokol pro přenos souborů prostřednictvím SSH. Jde o síťový protokol určený k bezpečnému přenosu souborů a vzdálené práci se souborovým systémem. Obvykle funguje jako podsystém uvnitř již navázaného spojení SSH, od něhož přebírá šifrování, kontrolu neporušenosti dat a ověřování serveru i uživatele. Přihlášení proto může probíhat například heslem nebo pomocí dvojice veřejného a soukromého klíče. SFTP umožňuje soubory nejen odesílat a stahovat, ale také vypisovat obsah adresářů, vytvářet či odstraňovat adresáře, přejmenovávat a mazat soubory, měnit jejich oprávnění nebo pokračovat v přerušeném přenosu, pokud to použitá implementace podporuje. Komunikace probíhá mezi klientem a serverem pomocí požadavků a odpovědí. SFTP není zabezpečenou variantou běžného FTP a nelze je zaměňovat s FTPS, které rozšiřuje protokol FTP o ochranu pomocí TLS. Není totožné ani s nástrojem SCP, přestože obě řešení zpravidla využívají SSH. SFTP nemá při běžném použití vlastní samostatné síťové spojení a připojuje se k serveru SSH, standardně na portu 22 protokolu TCP, lze však nastavit i jiný port. Používá se při správě serverů, publikování souborů na webových úložištích, vytváření záloh a automatizované výměně dat mezi systémy.. >> detail