Nově přidaná cizí slova

Psychiatrický a psychologický termín pro fobickou poruchu, při níž má člověk přehnaný a neovladatelný strach z porodu a někdy i z mateřské role. Pojem vychází z řeckých slov maieusis a fobos. Taková úzkost může vést například k vyhýbání se těhotenství nebo k silnému stresu v jeho průběhu.. >> detail

Požadavek nebo ujednání, které vymezuje, za jakých okolností něco platí, typicky jako podmínka ve smlouvě či pravidlech.;Celkový stav a připravenost člověka, zahrnuje tělesnou zdatnost i psychickou pohodu, často se tím myslí aktuální sportovní forma.;Soukromé doplňovací vyučování nad rámec běžné školy, zaměřené na procvičení a upevnění znalostí nebo přípravu na testy.. >> detail

Lékařský přídavný termín označující vztah k ileu a ke stavu ileus, tedy k poruše až zástavě průchodnosti střeva, někdy popisované jako uzávěr střeva (eileos).. >> detail

Radiologická metoda, při níž se na rentgenových snímcích z více směrů určují vybrané rozměry a tvar kostěné pánve. Označení vychází z latinského pelvis, postup se dříve využíval hlavně v porodnictví k posouzení poměrů mezi pánví a plodem, dnes je kvůli radiační zátěži často nahrazován šetrnějšími zobrazovacími metodami.. >> detail

Národní měna Indonésie, známá jako indonéská rupie, používaná při každodenních platbách v zemi a obvykle zapisovaná se symbolem Rp.. >> detail

V medicíně a histologii označuje něco séromukózního, tedy takový sekret nebo tkáňový produkt, který má zároveň vodnatou složku typu serum i hlenovitou složku mucus. Termín se běžně vztahuje i na smíšené žlázy a jejich výměšky, kde se tyto dvě složky kombinují.. >> detail

Lékařský postup označovaný jako autotransfúze, tedy transfúze vlastní krve, kdy se krev odebere pacientovi nebo se zachytí při zákroku, krátkodobě se uchová a následně se mu znovu podá. V praxi se využívá hlavně u plánovaných výkonů a obvykle snižuje riziko reakce na cizí krev i některých komplikací spojených s dárcovskou transfuzí. Etymologie: řec. autos znamená sám, lat. transfusio přelití či převod.. >> detail

Antická mince z drahého kovu, často ze zlata, rozšířená především v řeckém prostředí a známá i z keltských ražeb či napodobenin, používaná jako hodnotnější platidlo při směně a obchodu.;V původním metrologickém smyslu označení pro hmotnostní standard vycházející z váhy mince téhož názvu, odvozovaný od unce, přičemž konkrétní velikost se mohla podle místa a doby mírně lišit.. >> detail

Označení pro léčivo působící na nervový systém. Jde o termín odvozený z řeckých kořenů pro nerv a lék a v praxi zahrnuje látky, které mění činnost neuronů nebo ovlivňují přenos signálů mezi nimi, například v neurologii či psychiatrii.. >> detail

Tyróza, lékařské označení pro patologickou poruchu funkce štítné žlázy (glandula thyroidea), při níž se její činnost odchyluje od normy a často se mění i tvorba hormonů, což může ovlivnit metabolismus celého organismu.. >> detail