Nově přidaná cizí slova

Lékařské označení pro zánětlivé onemocnění, při němž je současně postižena nervová tkáň i svaly. V praxi se to může projevit například svalovou slabostí, bolestí a někdy i změnami citlivosti. Název je složen z částí neuro- vztahující se k nervům a myo- ke svalům, přičemž zakončení -itis vyjadřuje zánět.. >> detail

Doporučuje se nechat v autoservisu prověřit stav brzdového obložení a jeho opotřebení, protože na něm přímo závisí účinnost a bezpečnost brzdění.. >> detail

V medicíně jde o označení pro nádorové postižení varlete, zpravidla vycházející z buněk zárodečné linie souvisejících s tvorbou spermií. Název je složen z řeckého základu sperma-spermatos (semeno) a používá se pro popis testikulárního novotvaru, který se obvykle potvrzuje histologickým vyšetřením.. >> detail

Dobrovolné obdarovávání, tedy poskytování peněz, věcí nebo jiné pomoci jednotlivcům či organizacím na podporu určitého účelu, obvykle bez očekávání přímé protislužby.. >> detail

Jevonsův paradox je ekonomický jev, při němž zvýšení účinnosti využívání určitého zdroje nevede ke snížení jeho celkové spotřeby, ale naopak může vyvolat její růst. Dochází k tomu tehdy, když efektivnější technologie zlevní používání daného zdroje natolik, že se začne využívat častěji, ve větším rozsahu nebo v nových oblastech, a tento nárůst poptávky převáží původní úsporu na jednotku výkonu. Paradox popsal britský ekonom William Stanley Jevons v knize The Coal Question z roku 1865 na příkladu uhlí: účinnější parní stroje spotřebovaly méně uhlí na jednotku práce, ale protože se staly výhodnějšími a rozšířenějšími, celková spotřeba uhlí rostla. Jevonsův paradox se dnes zmiňuje zejména v debatách o energetické účinnosti, dopravě, digitalizaci nebo výpočetní technice. Souvisí s takzvaným rebound efektem; za Jevonsův paradox se však obvykle považuje až situace, kdy dodatečná spotřeba nejen část očekávaných úspor zruší, ale celkovou spotřebu zdroje přímo zvýší.. >> detail

typ automobilu, obvykle užitkového, který má vpředu kabinu pro posádku a vzadu otevřenou ložnou plochu určenou k přepravě nákladu, často se používá v řemeslech, zemědělství nebo při práci v terénu. >> detail

V lingvistice označení pro děje a mechanismy, jimiž se v průběhu času utváří nový samostatný jazyk nebo se z jedné jazykové variety vyčlení příbuzná skupina jazyků, například působením vnitřních změn, jazykového kontaktu a společenských podmínek.. >> detail

Člověk, který se na určitém místě objevuje pravidelně a je tam brán jako štamgast, typicky v podniku nebo na kulturní akci.. >> detail

Historická benátská zlatá mince ražená ve státní mincovně, ceněná pro svou stálou kvalitu a používaná v dálkovém obchodě. Později se názvem zecchino někde označovaly i zlaté mince vydávané v arabsky mluvících regionech.. >> detail

V anatomii přídavné jméno odvozené z l. nasus a l. cilium, které vyjadřuje souvislost s nosem a s oblastí kolem oka, typicky i včetně obočí. Často se používá v názvech struktur, například u některých nervů nebo cév vedoucích očnicí směrem k nosní dutině.. >> detail