Nově přidaná cizí slova

Nástřel je v myslivosti místo, na němž zvěř stála v okamžiku výstřelu. Jeho správné určení má zásadní význam po ráně, zejména tehdy, když zvěř nezůstane na místě a je nutné rozhodnout o dalším postupu při dohledávce nebo dosledu. Na nástřelu myslivec hledá takzvané pobarvení a další znaky zásahu, například krev, stříž, chlupy, úlomky kostí, obsah trávicího ústrojí nebo stopy po zásahu střely do terénu. Podle těchto stop lze odhadnout, zda byla zvěř zasažena, jak vážně a přibližně do které části těla. Nástřel se zpravidla určuje už z místa střelby podle výrazných bodů v krajině a po příchodu se pečlivě prohlíží. V myslivecké praxi se může označit zálomkem, aby bylo jasné výchozí místo pro následnou práci barváře či jiného loveckého psa. Pečlivé obeznání nástřelu patří k důležitým zásadám odpovědného lovu.. >> detail

Pučnice je kostěný výčnělek čelní kosti na hlavě jelenovitých, z něhož vyrůstá paroží. U srnčí zvěře na ní každoročně narůstají parůžky. Pučnice je trvalou součástí lebky, na rozdíl od parohu či parůžku, který se po určité době shazuje a znovu dorůstá. Na jejím povrchu probíhá tvorba nového paroží, které je během růstu vyživováno cévami a kryto lýčím. Po vyzrání paroží se spojení mezi ním a pučnicí postupně narušuje, až paroh nebo parůžek odpadne a z pučnice začne v dalším cyklu růst nový. V myslivosti má pučnice význam také při hodnocení vývoje srnce, protože její velikost, síla a správný vývin mohou souviset s budoucí kvalitou parůžků. Poranění, zlomení nebo vylomení pučnice může vést k nepravidelnému růstu paroží, deformacím nebo vzniku různých parožních abnormalit.. >> detail

Kyvadlový parůžek je myslivecké označení pro abnormálně pohyblivý srnčí parůžek, který vzniká po poranění parožního základu. Nejčastěji k němu dochází tehdy, když se při nárazu nebo jiném úrazu odlomí část rostoucí lodyhy v lýčí, případně už vytlučený parůžek i s částí pučnice, a odlomená část zůstane spojena se zbytkem pouze lýčím nebo kůží. Parůžek pak není pevně fixován k lebce, ale volněji visí, kývá se či se pohybuje, odtud označení kyvadlový. Aby takový parůžek mohl přetrvávat, musí zůstat alespoň částečně zachováno cévní a nervové spojení, které umožňuje jeho výživu, při úplném přerušení spojení zpravidla odumírá a odpadá. Kyvadlový parůžek je vzácnou parožní abnormalitou srnčí zvěře. Protože může být citlivý a bolestivý na dotek, srnec jej obvykle nevytlouká běžným způsobem.. >> detail

Kognitivní odchylka v úsudku a rozhodování, při níž člověk klade nepřiměřeně velkou váhu na očekávanou příjemnost či nepříjemnost a kvůli tomu zkresleně hodnotí situace, volby nebo budoucí spokojenost.. >> detail

Poštovní dopis či balíček určený k přepravě letadlem, tedy odeslání vzdušnou cestou, často označený nápisem par avion na obálce nebo štítku.. >> detail

Porucha řečového projevu, při níž je rezonance a tvoření hlásek narušeno tak, že řeč působí nepřirozeně nosově, případně je naopak nosní složka oslabená. Často souvisí s nedostatečným uzávěrem mezi dutinou ústní a nosohltanem nebo s omezenou průchodností nosu, například při onemocněních nosní dutiny. V odborné praxi se používá také označení rhinofonie.. >> detail

stav nebo řešení zavedené jen na určitou dobu, které má překlenout období do definitivního uspořádání, často jako náhradní či nouzové opatření, u něhož se počítá s tím, že bude později nahrazeno trvalou variantou. >> detail

právní řád, podle něhož se hodnotí a uplatňuje konkrétní smlouva, přičemž v mezinárodním soukromém právu slouží jako kolizní vazební kritérium k určení rozhodného práva pro smluvní závazek, často vyplývá z volby stran nebo z příslušných kolizních pravidel. >> detail

Tradiční asijský, nejčastěji japonský alkoholický nápoj vyráběný z rýže, obvykle vznikající kvašením a podávaný buď vychlazený, nebo mírně ohřátý.. >> detail

Šprušle je lidové, zastarale obecné a nářečně doložené označení pro příčku, nejčastěji pro kulatou příčku žebříku, na kterou se při výstupu nebo sestupu našlapuje. Výraz odpovídá spisovnějším slovům příčel nebo příčka žebříku. Užívá se například ve spojení stoupnout na šprušli, praskla poslední šprušle žebříku nebo chytit se horní šprušle. Slovník spisovného jazyka českého uvádí podobu šprušle jako zastarale obecnou a zároveň zachycuje i příbuzné varianty šprusel, šprysel, šprycl nebo sprušle. Český jazykový atlas dokládá, že ženská podoba šprušle patří mezi regionálně rozšířená pojmenování kulaté příčky u žebříku. V dnešní neformální řeči se slovo někdy používá i šířeji pro úzké příčky či tyčky v různých konstrukcích, například v zábradlí nebo postýlce.. >> detail