Kompaktní, minerály zpevněná usazenina vzniklá slinutím a cementací materiálu, považovaná za konečný produkt dlouhodobého tvarování povrchu v velmi suchých, aridních regionech. Obvykle se vytváří při střídání občasných splachů a následného vysychání, přičemž zpevnění může podporovat ukládání solí nebo karbonátů.. >> detail
Přídavné jméno odvozené z latinského cuneus, vyjadřuje něco klínovitého nebo majícího tvar klínu. V odborné terminologii se používá hlavně jako popis tvaru či části připomínající klín, například v anatomickém názvosloví.. >> detail
Chromozomální aneuploidie postihující muže, při níž je v karyotypu přítomen nadbytečný chromozom X, nejčastěji varianta XXY, vzácněji i s více X. Následkem bývá nedostatečný vývoj testes a snížená produkce testosteronu, což se projevuje malými varlaty, poruchou tvorby spermií a častou infertilitou. Typicky se objevuje vyšší postava s dlouhými končetinami, slabší ochlupení obličeje a méně vyjádřené mužské sekundární pohlavní znaky, někdy také ženský typ ukládání podkožního tuku nebo gynekomastie. Intelekt je zpravidla v normálním rozmezí, mohou se ale přidat mírné obtíže v oblasti řeči a učení. Potvrzení diagnózy je cytogenetické a léčba obvykle zahrnuje substituci testosteronem a dle situace i reprodukční podporu.. >> detail
Senoseč je sečení trávy určené na seno, její následné sušení a sklizeň, případně také období, kdy tato práce probíhá. Tradičně patřila k nejdůležitějším zemědělským činnostem roku, protože na množství a kvalitě usušeného sena záviselo zimní krmení hospodářských zvířat. Při senoseči se tráva nejprve poseče, poté se obrací a suší, shrabuje do řádků nebo kup a nakonec se sváží do seníku, stodoly či jiného skladu. Dříve se senoseč prováděla především ručně kosami, hráběmi a vidlemi, dnes se většinou využívají sekačky, obraceče, shrnovače a lisy. Výraz senoseč může označovat jak samotnou práci, tak časové období sklizně sena, například ve spojení před senosečí, během senoseče nebo po senoseči. V současném zemědělství se při senoseči často řeší také ochrana mláďat volně žijících zvířat, zejména srnčat ukrytých ve vysoké trávě.. >> detail
Děkanát je na vysoké škole správní a administrativní pracoviště fakulty, které zajišťuje činnost děkana či děkanky a podílí se na organizačním, provozním a hospodářském chodu fakulty. Obvykle zahrnuje kancelář děkana, studijní oddělení, ekonomické, personální nebo další odborné útvary podle vnitřního uspořádání konkrétní fakulty. Slovem děkanát se může označovat jak tento úřad jako instituce, tak i prostory či kanceláře, v nichž sídlí. Běžně se říká například podat žádost na děkanát, obrátit se na děkanát fakulty nebo rozhodnutí vydal děkanát. ; V církevním prostředí je děkanát územní správní obvod tvořený více farnostmi, menší než diecéze a větší než jednotlivá farnost. V jeho čele stojí děkan. Tento význam se užívá zejména na Moravě a ve Slezsku, kde děkanáty tvoří součást současné organizační struktury římskokatolické církve.. >> detail
Peřináč je menší úložný kus nábytku určený především k ukládání peřin, přikrývek, polštářů a dalších lůžkovin. Obvykle má podobu nízké skříňky nebo truhlovitého boxu s větším vnitřním prostorem, často bez polic, aby se do něj daly pohodlně ukládat objemné textilie. Peřináče bývají vybaveny výklopnými dvířky zepředu, horním víkem nebo kombinací obou způsobů otevírání. V českých domácnostech byly běžné zejména ve 20. století, kdy sloužily k rychlému uklizení peřin z postele nebo rozkládacího gauče. Dnes se tento typ nábytku používá méně než dříve, stále se však vyrábí jako praktický úložný prostor do ložnic, dětských pokojů nebo menších bytů. Výraz peřináč je významově blízký slovu peřiňák, oba názvy se v běžné řeči používají pro nábytek na uschování lůžkovin.. >> detail
Schwarzwaldky jsou tradiční lidové nástěnné hodiny pocházející z oblasti německého Schwarzwaldu, tedy Černého lesa. V češtině se označují také jako švarcvaldky, černolesské hodiny nebo selské hodiny. Jejich výroba se ve Schwarzwaldu rozvíjela od druhé poloviny 17. století a později se rozšířila i do Čech. Typické Schwarzwaldky bývají dřevěné, závěsné, často poháněné závažím a vybavené kyvadlem. Podle provedení mohou mít malovaný štít, zdobený ciferník nebo jednodušší venkovský vzhled. Nejde nutně o kukačkové hodiny, i když právě kukačkové hodiny jsou nejznámějším druhem schwarzwaldských hodin. Výraz Schwarzwaldky tedy označuje širší skupinu historických hodin spojených s hodinářskou tradicí Černého lesa, nikoli pouze hodiny s kukačkou. Dnes se s nimi setkáváme zejména ve sbírkách, muzeích, starožitnictvích a mezi sběrateli historických hodin.. >> detail
V medicíně a anatomii se tím myslí nervové zásobení orgánu nebo tkáně, tedy přítomnost a průběh nervových vláken, která danou strukturu napojují na centrální nervovou soustavu prostřednictvím nervů vedených mimo ni. Původ výrazu se odvozuje z lat. in ve významu do a nervus. Motorická, hybná složka odpovídá eferentním, odstředivým vláknům, jež přenášejí povely z mozku a míchy k efektorům, hlavně ke svalům, zatímco čití je typicky vedeno aferentně a u vnitřních orgánů se uplatňuje i autonomní, vegetativní nervstvo.. >> detail
Pojmenování je odvozeno z ř. sakcharon, tedy cukr, a ř. mykes, houba. Označuje rod kvasinek, což jsou jednobuněčné houby, které obvykle netvoří výrazné podhoubí a snadno se množí pučením. Živí se zejména cukry a při kvašení je přeměňují na oxid uhličitý a alkohol, díky čemuž mají zásadní význam v potravinářství, například při kynutí těsta a při výrobě kvašených nápojů.. >> detail