Nově přidaná cizí slova

Šalina je oblastně moravské nespisovné označení pro tramvaj, nejvýrazněji spojované s Brnem a jeho městskou mluvou. Slovo se však nevyskytuje výhradně jen v Brně, doložené je také v některých dalších středomoravských a jihomoravských městech. V běžném povědomí přesto působí jako jeden z nejtypičtějších brněnských výrazů a často se používá i stylizačně, například v neformálních textech, reklamě nebo městské propagaci. V neutrálním či formálním vyjadřování se místo něj užívá spisovné slovo tramvaj. Původ výrazu šalina není jednoznačně vyložen, jazykovědci uvádějí více teorií a za pravděpodobné se považuje, že slovo souvisí s někdejším německojazyčným prostředím moravských měst. Vedle podoby šalina se nářečně objevovala také varianta šálina.. >> detail

Syndrom zdravotních potíží, které se rozvíjejí při dlouhodobé zátěži způsobené opakovanými stereotypními pohyby, například při práci s klávesnicí, myší nebo na výrobní lince, a mohou se projevit bolestí, brněním či oslabením v důsledku podráždění šlach, svalů nebo nervů.. >> detail

Člověk, který se chová výrazně nevychovaně a bez respektu k ostatním, často jedná drsně a nevybíravě, porušuje pravidla slušného jednání a mluví či vystupuje urážlivým způsobem.. >> detail

Označení pro vyšší důstojnický stupeň užívaný hlavně u námořních sil a místy i v letectvu, typicky pro velitele většího uskupení jednotek a často vnímaný jako přechod mezi kapitánskými a admirálskými hodnostmi.. >> detail

označení pro velmi malou humanoidní bytost z pohádek a lidových pověstí, tedy jakéhosi drobného človíčka podobného trpaslíku či domácímu duchovi. >> detail

V technických a chemických souvislostech jde o korozi, tedy chemické nebo elektrochemické rozrušování materiálu vlivem okolního prostředí. Typicky se to týká kovů, které reagují s vodou, kyslíkem či rozpuštěnými solemi, což postupně vede k úbytku hmoty a zhoršení pevnosti. Etymologicky vychází z lat. corrodere ve smyslu ožírat nebo rozleptávat.;V medicíně se tím označuje rozleptání a erozivní poškození živých tkání působením žíravých nebo jinak agresivních látek, například při poleptání kůže či sliznic.;Obrazně může znamenat pozvolné narušování a oslabování něčeho, co má držet pohromadě, třeba pravidel, institucí nebo mezilidských vazeb.. >> detail

Hanlivé označení pro člověka, který se „vyšvihl“ do lepší společnosti nebo k majetku a usiluje o vlastní prospěch i za cenu oportunismu. Často jde o někoho, kdo se umí protlačit a budovat kariéru hlavně kvůli postavení a uznání.. >> detail

Lovecký tesák je delší jednosečná chladná zbraň užívaná v minulosti při lovu a v mysliveckém prostředí. Podobá se mohutnému noži nebo krátké šavli, obvykle má pevnou čepel, hrot, rukojeť a často také záštitu chránící ruku. Sloužil zejména k doražení poraněné nebo uštvané zvěře při lovu, mohl však plnit i funkci pracovního nástroje a osobní zbraně lovce. Postupem času se jeho praktické využití zmenšovalo a lovecký tesák se stále více stával reprezentativním předmětem, součástí slavnostní myslivecké výstroje a stavovským odznakem myslivců a lesníků. Mnohé historické tesáky byly bohatě zdobeny rytinami, leptanými loveckými motivy, parohovinou nebo kovovými ozdobami. Dnes se s loveckým tesákem setkáváme především v historických sbírkách, při mysliveckých ceremoniích nebo jako se sběratelským předmětem.. >> detail

Koblížek je v jezdeckém a koňáckém prostředí hovorové označení pro koňský trus, zejména pro jednotlivý zaoblený kus nebo menší hromádku výkalů, které kůň zanechá na cestě, jízdárně, ve výběhu či ve stáji. Výraz působí zjemněle a eufemisticky, proto se běžně používá v neformální mluvě místo přímých označení jako trus, hnůj nebo kobylince. V praxi se objevuje například ve spojeních uklidit koblížky po koni, odkopnout koblížek ke krajnici nebo vybrat koblížky z podestýlky. Slovo je doloženo i v popisech jezdeckého sociolektu právě ve významu koňský trus.. >> detail

Plnokrevník je v chovu koní označení pro plnokrevného koně, tedy jedince pocházejícího z čistého, rodokmenově sledovaného chovu určitého plemene. V češtině se výraz používá například ve spojeních anglický plnokrevník nebo arabský plnokrevník. Bez bližšího určení se však v jezdeckém a zvláště dostihovém prostředí slovem plnokrevník velmi často míní právě anglický plnokrevník, mezinárodně označovaný jako Thoroughbred. Ten je veden v uznávaných plemenných knihách plnokrevníků a byl po generace šlechtěn především pro rychlost, výkonnost a využití v dostizích. Označení plnokrevník tak nevyjadřuje jen ušlechtilý vzhled koně, ale především jeho přesně doložený původ a příslušnost k uznanému plnokrevnému chovu. V češtině se slovo používá zejména v hippologii, chovatelství, dostihovém sportu a jezdeckém prostředí.. >> detail