Rod gramnegativních střevních bakterií, pojmenovaný po japonském mikrobiologovi Kijošim Shigovi, zahrnující tyčinkovité původce bacilární úplavice. Šíří se zejména fekálně-orální cestou a při infekci pronikají do sliznice tlustého střeva, takže mohou vyvolat zánět s průjmem a příměsí krve či hlenu.. >> detail
V parlamentní praxi jde o domluvený postup, kdy se poslanec z jednoho politického tábora úmyslně nezapojí do hlasování, například tím, že v danou chvíli není v sále, aby tím vyrovnal neúčast poslance z opačné strany, který se nemůže dostavit z vážného důvodu. Cílem je, aby se dočasná absence jednoho člověka nepromítla do výsledku a zůstal zachován přibližně stejný poměr sil. Obvykle to funguje jako neformální dohoda mezi kluby a stojí na vzájemné důvěře, nikoli na právně vymahatelném pravidle.. >> detail
Míra, s jakou člověk prožívá a rozvíjí svou vnitřní spiritualitu, tedy schopnost jít pod povrch běžných věcí, hledat smysl a opírat se o hlubší hodnoty, někdy pěstovaná kontemplací, meditací či náboženskou praxí.. >> detail
Latinské přídavné jméno související s longus, tedy s významem „dlouhý“. Popisuje něco prodlouženého, nataženého nebo celkově podlouhlého, často ve smyslu tvaru vytaženého do délky.;V biologickém a taxonomickém popisu se tímto výrazem obvykle vyjadřuje, že organismus nebo jeho část má nápadně protáhlý, štíhlý tvar.. >> detail
Projev nesouhlasu, kdy člověk něco nebo někoho vědomě odmítne, zřekne se toho a dá najevo, že s tím nechce mít nic společného.;V právně historickém smyslu, zejména ve starověkém Římě, označení pro jednostranné vypovězení vztahu, například zrušení zasnoubení nebo rozvázání manželství oznámením druhé straně.. >> detail
V psychopatologii označuje jednotvárné, bezděčné a „strojové“ opakování týchž slov, slabik či vět, často bez zjevného smyslu a bez ohledu na kontext. Jde o typ řečové stereotypie, který se může objevovat například u katatonních stavů, typicky v rámci schizofrenního okruhu poruch.. >> detail
Latinské podstatné jméno od slovesa disponere označuje, že je něco připravené k použití a je možné s tím prakticky nakládat, tedy dostupnost a využitelnost.;V odborných textech, zejména ve farmakologii a příbuzných oborech, se tímto pojmem může mířit na biologickou dostupnost látky, tedy jaká část podané dávky je skutečně k dispozici v těle a může se uplatnit.. >> detail
Označuje něco, co se týká makromolekul, tedy velmi velkých molekul s vysokou molární hmotností, typicky v polymerní chemii a biochemii například u polymerů, bílkovin nebo nukleových kyselin. V etymologii se uplatňuje mimo jiné latinské moles ve smyslu hmota.. >> detail
V lázeňství a medicíně jde o označení pro koupel nebo léčebnou lázeňskou proceduru. Druh se v latinské terminologii často doplňuje přívlastkem, například aquae pro vodní koupel, calens nebo tepidum pro teplou variantu, frigidum pro studenou a carboneum pro koupel nasycenou CO2. V antickém Římě se tímto slovem někdy mínila i menší, spíše soukromá koupelna na rozdíl od velkých veřejných lázní.;V laboratorní praxi může jít o vodní lázeň, tedy nádobu s vodou používanou k pozvolnému a rovnoměrnému ohřevu nebo temperaci vzorků tak, aby se udržela stabilní teplota bez přímého působení plamene.. >> detail
Latinské přídavné jméno, jehož základ pochází z řec. gaster (žaludek), vyjadřuje vztah k žaludku. V odborném jazyce se používá pro popis orgánů, tkání nebo dějů, které se žaludkem přímo souvisejí, například u označení žaludeční sliznice či žaludeční sekrece.. >> detail