Prostředí, v němž se odehrává výchova a učení, které nevzniká samo od sebe, ale je formováno souběhem více vlivů. Patří k nim biologické předpoklady jedince i podmínky, v nichž žije a učí se, například rodinný a školní kontext, kulturní a sociální normy, míra osobní motivace a způsoby zpracování informací. Významně se na něm podílí také kvalita vztahů, očekávání a pravidla fungování skupiny.. >> detail
Běžecká disciplína konaná mimo atletický ovál, vedená terénem v přírodě, kde trasa obvykle zahrnuje nerovný povrch a přírodní překážky, a klade důraz na vytrvalost i schopnost zvládat proměnlivé podmínky.. >> detail
V medicíně označuje chirurgický postup, při němž se provede řez a následné otevření pevného obalového vaziva orgánu, tedy pouzdra typu l. albuginea (tunica), aby se zpřístupnila tkáň pod ním nebo došlo k uvolnění tlaku. Tento typ incize se používá zejména při urologických či gynekologických operacích. Etymologicky vychází z l. albuginea (tunica), obal, a z řec. tome, řez.. >> detail
Zdravotní projev, kdy člověk při kašli vyvrhuje krev nebo krví zbarvený hlen pocházející z dýchacích cest, obvykle při postižení plic či průdušek, označuje se také jako hemoptoe.. >> detail
V medicíně jde o označení pro bolestivost nebo výrazně zvýšenou citlivost kůže, která se může projevovat jako pálení, bodání či nepříjemná reakce na dotek a často souvisí se zánětem, podrážděním nebo postižením kožních nervů. Název vychází z řeckého výrazu derma, tedy kůže.. >> detail
V matematice označuje něco, co souvisí s umocňováním a s pojmem mocniny, tedy s operací, kdy se číslo nebo výraz „zvedá“ na daný exponent, případně s konstrukcemi na této myšlence založenými, například s potenční množinou.. >> detail
Nejvyšší stupeň invalidity v posudkovém a sociálním systému, kdy je dlouhodobě velmi výrazně omezená schopnost soustavně pracovat a výdělečně se uplatnit, obvykle v rozsahu přesahujícím dvě třetiny oproti běžnému stavu, což může být rozhodující pro nárok na invalidní důchod.. >> detail
Lékařský termín pro patologické změknutí jaterní tkáně, kdy je jaterní parenchym nápadně poddajný a rozbředlý, typicky jako následek závažného poškození například při nekróze. Pojmenování je odvozeno z řeckého základu označujícího játra a z výrazu vyjadřujícího měkkost.. >> detail
Latinské přídavné jméno pro něco spojeného s Hippokratem nebo hippokratovskou medicínou. V praxi se často vztahuje k pojmu facies Hippocratica, tedy k charakteristickému výrazu obličeje u člověka v těžkém, zpravidla koncovém stavu, s propadlýma očima a celkově vyhublými rysy, někdy i s chladnou vlhkou kůží. Tento vzhled bývá popisován u závažných akutních onemocnění, například při sepse nebo při těžkém zánětu pobřišnice, a tradičně se pokládá za varovný příznak blížící se smrti.. >> detail