V lékařské terminologii označuje něco antiemetického, tedy zaměřeného proti zvracení a pocitu na zvracení. Původ slova se obvykle vykládá z řeckého anti ve významu proti a emetos souvisejícího se zvracením, výraz se proto používá hlavně u léčiv či postupů, které tyto obtíže mírní.. >> detail
Lékařský pojem označující stav, kdy je krevní céva uložena mimo své obvyklé anatomické místo, tedy tam, kde se za normálních okolností nenachází. Často jde o vývojovou odchylku a takové uložení může mít význam například při diagnostice nebo při chirurgickém výkonu. Etymologicky souvisí s ř. angeion a s kořenem vyjadřujícím přesunutí mimo běžnou polohu.. >> detail
Stav naplnění potřeby, kdy je člověk nebo organismus už dostatečně nasycený a další příjem, například potravy, nepociťuje jako nutný. V těle se to projevuje pocitem sytosti a podílí se na tom i hormonální regulace hladu.;V psychologii označuje postupné slábnutí a otupování příjemného prožitku při opakovaném uspokojování, takže původní libost už není tak výrazná. Jde o podobný mechanismus jako návyk nebo habituace, kdy stejný podnět vyvolává menší potěšení.. >> detail
Zoologický termín, v latině užívaný jako podstatné jméno v množném čísle, odvozený z řec. akari. Označuje roztoče, tedy taxonomickou skupinu pavoukovců patřících mezi členovce, kam se často zahrnují také klíšťata.. >> detail
biologický děj, při němž se v nervové tkáni vytvářejí nové nervové buňky v mozku, obvykle z neurálních kmenových či progenitorových buněk, a tím se může podílet na vývoji i obnově mozkových funkcí. >> detail
V medicíně termín pro asiderii, tedy krajně závažný stav nedostatku železa v těle, který může přecházet až v jeho úplnou absenci. Takové vyčerpání zásob železa obvykle zhoršuje tvorbu hemoglobinu a bývá spojeno s těžkou chudokrevností. Pojmenování je odvozeno z řeckého a- jako vyjádření záporu a ze slova sideros označujícího železo.. >> detail
Rčení vyjadřuje myšlenku, že uspořádanost je základní princip, který věcem dává jejich vnitřní podstatu a smysl. Bez řádu by se svět jevil jen jako chaos, ve kterém se špatně orientuje, těžko se mu rozumí a ještě hůř se dá předvídat, jak budou věci fungovat.. >> detail
V suicidologii a veřejném zdraví jde o jev, kdy výrazně medializovaná, opakovaně připomínaná nebo romantizovaně podaná sebevražda může u části psychicky zranitelných lidí fungovat jako podnět k nápodobě, takže se následně objeví více jednotlivých případů a někdy i krátkodobý nárůst v celé populaci. Riziko zvyšuje zejména senzacechtivý tón, idealizace zemřelého a zbytečně podrobný popis okolností, proto se prosazují zásady pro zodpovědné informování. Pojmenování je převzato z literatury, odkazuje na Goethův román s postavou mladého Werthera, po jehož čtenářském úspěchu se mluvilo o napodobujícím chování.. >> detail
Faktory vycházející z vědomého záměru, tedy takové, které působí cíleně a bývají dopředu promyšlené. Mohou se uplatnit při záměrném ovlivňování jednání a rozhodování druhých lidí (třeba prostřednictvím instrukcí, pravidel nebo přesvědčování) a současně i při řízení vlastního chování, například v podobě sebekontroly, plánování a stanovování cílů. Obvykle se odlišují od vlivů, které vznikají mimoděk nebo bez jasného cíle.. >> detail
V psychologii jde o zvnitřněné názory, hodnoty a pravidla chování převzaté od druhých bez většího zpochybňování, takže je člověk časem pociťuje jako vlastní. Často se formují v raném vývoji v kontaktu s autoritami a blízkými pečujícími osobami a mohou později působit podpůrně, nebo naopak vytvářet sebekritický či omezující vnitřní tlak, který zasahuje do rozhodování a vztahů i v dospělosti.. >> detail