Označení pro něco mimořádně nelítostného a bezohledného, co evokuje biblického krále Heroda proslulého tyranskou tvrdostí a krutým zacházením s lidmi.. >> detail
Řecká předpona, která vyjadřuje směr pryč od něčeho nebo oddělení, často také naznačuje, že něco pochází z určitého místa či zdroje. V některých spojeních může mít i volnější význam vztahu k okolnosti, tedy něco jako při něčem.;V novodobé odborné slovní zásobě se tato řecká předpona používá hlavně tehdy, když chceme vyjádřit odloučení, odstranění nebo uvolnění části od celku, případně přechod z určitého stavu ven.. >> detail
V obecné biologii a botanice: vztahující se ke kořenu, tedy k části rostliny, která ji ukotvuje a zajišťuje příjem vody i minerálních látek.;V medicíně a stomatologii: související s kořenem, nejčastěji nervovým nebo zubním, například s projevy, které vznikají v oblasti míšního kořene či u kořene zubu.. >> detail
onis, f. (l. collidere srážet se) doslova srážka nebo náraz, tedy situace, kdy se dvě tělesa dostanou do kontaktu tak, že do sebe vrazí, typicky v mechanice nebo při nehodách.;V přeneseném významu vyjadřuje střet zájmů či názorů a následnou neshodu, která může přerůst i v formální právní spor, někdy popisovaný jako collisio legum.. >> detail
Přídavné jméno užívané pro něco, co není v páru nebo není shodné s druhým prvkem. V matematice se tím popisuje liché číslo, tedy hodnota, kterou nelze beze zbytku rozdělit dvěma. Obecně může také znamenat nerovný či nevyvážený.. >> detail
Lékařský výraz pro bolest lokalizovanou v průběhu močovodu, často popisovanou jako kolikovitou při jeho podráždění nebo překážce odtoku moči, například při průchodu močového kamene. Etymologicky vychází z řeckých slov ureter a algos.. >> detail
Marketingová metrika vyjadřující, kolik stojí doručení reklamy na tisíc zobrazení nebo oslovení publika, tedy cena za to, že se sdělení dostane k určitému počtu lidí v médiích či online. V praxi se používá při plánování a porovnávání kampaní napříč kanály.. >> detail
V židovské a biblické tradici název pro peklo, tedy prostor posmrtného trestu. Označení vychází z údolí Hinnom (Gehinnóm) při okraji starověkého Jeruzaléma, které starozákonní texty spojují s pohanskými rituály a s kultem Molocha, včetně obětování lidí. Kvůli této pověsti se jméno konkrétního místa změnilo v silný symbol ohně, zatracení a božího soudu, který později převzala i křesťanská tradice, přičemž rabínská literatura někdy chápe Gehen(n)u také jako prostor očisty před konečným rozsudkem.;V přeneseném významu označení pro prostředí připomínající peklo, tedy místo krajního utrpení, hrůzy nebo beznaděje.. >> detail
Anatomický a klinický přívlastkový výraz pro něco, co se týká nosu a žaludku zároveň, typicky u postupů nebo pomůcek vedených z nosní dutiny do žaludku, například u nazogastrické sondy. Původ je odvozen z lat. nasus a z řec. gaster.. >> detail