V cytologii jde o označení odvozené z endon a nucleus pro struktury nebo děje, které se nacházejí přímo uvnitř buněčného jádra, tedy v jeho vnitřním prostoru a ne mimo něj.. >> detail
Označení pro účinek nebo prostředek, který omezuje tvorbu potu a tlumí činnost potních žláz. V praxi se používá hlavně při nadměrném pocení, například v dermatologii nebo u antiperspirantů, a může působit i přes ovlivnění nervové regulace (například cholinergní dráhy).. >> detail
Biologický názor, podle něhož se mohou organismy zrodit přímo z neživé hmoty, tedy bez rodičovského původu. Jde o představu blízkou spontánní generaci, která byla později experimentálně vyvrácena.. >> detail
Živočichové s velmi slabou schopností udržovat stálou teplotu těla, takže se jejich tělesná teplota mění podle podmínek prostředí. Zahřívání a ochlazování řeší hlavně chováním, například vyhledáním slunce nebo stínu. Patří sem například ryby a většina plazů, často se označují jako studenokrevní neboli ektotermní.. >> detail
Hodnoticí pomůcka, která převádí pozorované projevy a jednání člověka na předem definované úrovně nebo bodové hodnoty. Díky popsaným kritériím se dají zjištění zapisovat jednotně a srovnatelně, sledovat změny při opakovaných posouzeních a podpořit rozhodování o dalším postupu práce s klientem, například v klinické praxi či ve výzkumu.. >> detail
Nivelizující, tedy zarovnávací styl učení vyjadřuje sklon přičítat novým zkušenostem význam podle dřívějších vzorců a chápat je jako něco, co se v podstatě podobá tomu, co už člověk zažil. Nové podněty se tak snadno „srovnají“ do známých kategorií a odlišnosti se vnímají spíše jako nepodstatné. Proto se změny a rozdíly mezi dosavadní zkušeností a novou situací zachytí méně spolehlivě a často až po delší době. V terminologii kognitivní psychologie lze tento postup přiblížit asimilaci, kdy se informace začleňuje do existujících schémat, což může zvyšovat stabilitu porozumění, ale současně znesnadňuje včasné rozpoznání novosti.. >> detail
Krátké neformální sdílení po těžké nebo krizové zkušenosti, obvykle v brzké době po události, kdy člověk v důvěrném rozhovoru s někým, koho si váží a komu věří, popíše své prožitky a reakce. Cílem je hlavně zklidnit vzniklé emoční vzrušení, získat pochopení a oporu, případně si ujasnit, co teď pomůže k návratu do rovnováhy. Nejde o psychoterapii ani o podrobný rozbor, spíše o první krok, který může snížit riziko, že se stres bude dál hromadit.. >> detail
Latinské podstatné jméno ženského rodu pro drsnost a nerovný povrch, tedy zdrsnění nebo hrbolatost materiálu.;V přeneseném smyslu vyjadřuje neuhlazenost či tvrdost, například když je něčí řeč nebo vystupování ostré a nepříjemné.. >> detail
Předpona stojící na začátku složených výrazů, která naznačuje, že popisovaná věc je jiná nebo odlišná, případně „cizí“ ve smyslu ne totožná, původem z řeckého allos.. >> detail
V křesťanské tradici jde o zvláštní duchovní obdarování, které je připisováno působení Svatého Ducha a má být využíváno ve prospěch věřících a života církve.;V běžném smyslu označuje nápadné osobní kouzlo a nadání, díky němuž člověk působí velmi přesvědčivě, snadno strhne okolí a umí v lidech probouzet důvěru či nadšení.. >> detail