V naratologii jde o označení pro něco, co náleží do stejné diegeze, tedy do téhož vyprávěného fikčního světa jako samotné události. Typickým příkladem je vypravěč, který se v příběhu objevuje jako postava, může do děje zasahovat, nebo je jen přítomným svědkem a dění následně líčí.. >> detail
Artikulační jev, při němž se některé hlásky tvoří s jazykem zasunutým nebo vyčnívajícím mezi zuby, takže výsledná výslovnost působí nepřirozeně a bývá řešena například ve fonetice a logopedii.. >> detail
(z řec. haima krev a trophē výživa) hematotrofie neboli hemotrofie, způsob výživy zárodku a následně plodu, při němž jsou živiny a další látky předávány z mateřské krve, zpravidla prostřednictvím placenty. >> detail
udělení výjimky nebo prominutí, kdy je osoba formálně zproštěna určité povinnosti, případně jí je odpuštěn některý druh poplatku, často na základě rozhodnutí úřadu či jiné autority. >> detail
Příjice je dlouhodobé infekční onemocnění přenášené hlavně pohlavním stykem, známé také jako lues. Vyvolává ji bakterie Treponema pallidum a bez včasné léčby může postupně zasahovat kůži i některé vnitřní orgány.. >> detail
Lékařský a anatomický výraz odvozený od viscera a pleura, označující něco, co souvisí s vnitřními orgány a pohrudnicí, případně s jejich vzájemným vztahem v dutině hrudní.. >> detail
Latinské přídavné jméno odvozené od cuspis, tedy hrot. Označuje útvar, který končí špičkou, je hrotitý a nápadně se zužuje do ostrého zakončení. V odborných popisech se tím často charakterizuje tvar částí těla nebo rostlinných orgánů, které mají výrazný hrot.. >> detail
Jednání, při němž člověk respektuje autoritu a řídí se uloženými pokyny či pravidly, místo aby prosazoval vlastní vůli.;V náboženském a klášterním prostředí označení ctnosti nebo slibu, kterým se jednotlivec zavazuje podřídit se představenému a řádové kázni.. >> detail
V medicíně se tím popisuje proces nebo poškození, které zasahuje celou tloušťku stěny orgánu, tedy od vnitřní vrstvy až k zevnímu povrchu. Používá se například pro infarkt srdečního svalu probíhající napříč celou stěnou, případně pro záněty, které postihují všechny vrstvy střevní stěny.. >> detail
Zinek je chemický prvek se značkou Zn, kov z periodické soustavy s protonovým číslem 30. V přírodě se vyskytuje hlavně v rudách, například ve sfaleritu, a technicky se uplatňuje třeba při ochraně oceli proti korozi nebo v některých typech baterií. V chemii a ve farmacii se používají i jeho sloučeniny, například acetát zinečnatý a chlorid zinečnatý. Důležitý je také oxid zinečnatý (ZnO), známý jako bílý pigment a častá součást zásypů či kožních mastí.. >> detail