Nově přidaná cizí slova

nejmenší sluchová kůstka ve středním uchu. >> detail

nažloutlé zbarvení kůže na dlaních a chodidlech vyvolané nadměrným příjmem karotenu ve stravě, také xanthodermia. >> detail

nejvyšší povolená dávka za jeden den. >> detail

viz heslo hyperforie. >> detail

postoj, který odmítá existenci Boha nebo bohů, život bez náboženské víry, bezbožnost. >> detail

vybití či odvedení agresivních impulsů společensky přijatelnou formou, například sportem, soutěžními hrami, arteterapií apod.. >> detail

dětsky upravený způsob mluvy, který (hlavně) matky používají při komunikaci s kojenci a malými dětmi, řeč zaměřená na dítě – obvykle pomalejší, se zřetelnější artikulací, krátkými větami a jednoduchými slovy. >> detail

doplňková léčebná metoda pro podporu duševního zdraví a rozvoj osobnosti, která využívá poezii – její čtení a prožívání i vlastní psaní básní. >> detail

neobvykle zvětšené oko, větší než je běžné. >> detail

Profesor, doktor filozofie (PhDr.) a kandidát věd (CSc.) (1924–2019) patřil k výrazným a vlivným osobnostem československé pedagogiky. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze vystudoval češtinu a ruštinu a později si při zaměstnání doplnil na Univerzitě Palackého v Olomouci vzdělání v pedagogice a psychologii. Přibližně jedenáct let potom působil ve školské praxi jako učitel na základních, odborných i středních školách, vedle odborné kvalifikace měl i velmi vhodné osobnostní a psychické předpoklady pro učitelskou práci. V roce 1960 nastoupil jako odborný asistent na katedru pedagogiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a v roce 1967 přešel na pedagogickou fakultu v Brně. Po roce 1989 zde pracoval jako proděkan a následně vedl katedru pedagogiky. Dlouhodobě byl také šéfredaktorem časopisu Komenský. V letech 1994–2002 stál v čele Laboratoře výzkumu a vzdělávání, z níž později vznikl brněnský Institut výzkumu školního vzdělávání (IVŠV). Studenti oceňovali, že ve výuce důsledně propojoval teoretické poznatky s praxí a předával i vlastní empirická zjištění. Odborně se zaměřoval na didaktiku, především na výukové metody podporující aktivní a samostatnou učební práci, na otázky objektivní i subjektivní tvořivosti a na metodologii pedagogického výzkumu. Z jeho knižních publikací lze uvést například: Nárys didaktiky (Brno: Masarykova univerzita, 1989), Kapitoly z metodologie pedagogiky (Brno: Masarykova univerzita, 1994), Stručný nástin metodiky tvořivé práce ve škole (Brno: Paido, 2001), Výukové metody (Brno: Paido, 2003), Aplikované sociální vědy v přípravě učitelů (Brno: Paido, 2004), Cesty pedagogického výzkumu (Brno: Paido, 2004), Slovník pedagogické metodologie (Brno: Paido, 2005), Hodnocení učebnic (Brno: Paido, 2007), Kurikulum v současné škole (Brno: Paido, 2008), O vzdělávání, učitelství, a tak trochu i o pedagogice (Brno: Masarykova univerzita, 2017).. >> detail