Nově přidaná cizí slova

Podstatné jméno rodu ženského. V myslivecké a lidové mluvě označení prasnice, zpravidla dospělé nebo starší samice prasete, někdy také samice divokého prasete. Výraz je zvukomalebný a souvisí se slovesem rochnit, tedy chrochtat a spokojeně funět, typicky při žrádle nebo při válení v blátě. V běžné komunikaci se užívá i přeneseně jako silně expresivní až hrubě hanlivé pojmenování ženy, naznačuje nečistotnost, obžerství nebo odpudivé chování. Stylově je hovorový a může působit urážlivě.. >> detail

Kapoun, podstatné jméno mužského rodu životného, je vykastrovaný a následně vykrmovaný kohout určený hlavně na kuchyňské zpracování. Odstranění pohlavních žláz tlumí pohlavní pud, pták přestává bojovat, rychleji přibývá na váze a ukládá více tuku, proto je kapouní maso jemné, šťavnaté a chuťově plnější než u běžného kohouta. Kapouni se poráželi po několika měsících výkrmu a patřili ke sváteční drůbeži ve Francii, Itálii i ve střední Evropě, v některých regionech i jako tradiční vánoční pečeně. Dnes je výraz spíše gastronomický a historizující a setkáme se s ním v jídelních lístcích nebo v literatuře. Někdy se používá i pro jiné vykastrované samce drůbeže. Přeneseně, často hanlivě, označuje změkčilého nebo zbabělého muže. Slovo pochází z fr. capon, z lat. capo.. >> detail

štoudev, též štoudve, zastaralé a nářeční podstatné jméno rodu mužského. Označuje dřevěnou rouru nebo žlab, nejčastěji z podélně vydlabaného kmene, používaný jako jednoduché potrubí k přivádění, rozvádění nebo odvádění vody, například od pramene k chalupě, ve mlýně, při odvodnění luk či v rybníkářství jako výpust. Někdy se tak nazývá i dutý kmen tvořící pažení studny nebo celé vodní vedení složené z těchto dílů. Skloňuje se jako hrad, genitiv štoudevu, množné číslo štoudevy. Původ se obvykle vykládá jako germanismus z německých dialektů. Dnes se výraz objevuje hlavně v historických popisech a regionálních textech.. >> detail

Barre [bar] je výraz z franc. barre „tyč, příčka“. V baletu označuje vodorovnou tyč připevněnou ke zdi nebo volně stojící konstrukci, o niž se tanečníci opírají při základních cvičeních zaměřených na držení těla, vytočení, rovnováhu a nácvik techniky kroků. Z tohoto významu vznikl i název skupinového fitness cvičení barre, které kombinuje prvky baletu, posilování s vlastní vahou, pilates a jógy, často s drobnými pomůckami, a cílí na stabilitu i „tvarování“ svalů. Nezaměňovat s barré v kytarové hře.. >> detail

Atavistický je přídavné jméno pro jev, chování nebo vlastnost, která souvisí s atavismem, tedy s nečekaným návratem znaku či sklonu typického pro vzdálené předky. V biologii se tak označují atavistické znaky, které se po mnoha generacích znovu objeví u potomka a působí jako vývojový „návrat zpět“, třeba v podobě rudimentů nebo neobvyklé stavby orgánu. V přeneseném smyslu se mluví o atavistických instinktech, obavách, agresivitě či postojích, když se v moderním člověku nebo společnosti projeví archaické, primitivnější vzorce jednání, jež už nemají původní funkci ani racionální důvod a často vznikají spíš reflexně než vědomou volbou. Řidčeji se uvádí i podoba atavický. . >> detail

Sorela je hovorové, často lehce pejorativní označení socialistického realismu v umění, hlavně v architektuře 50. let v Československu. V praxi tím lidé myslí monumentální a reprezentativní styl spojený s ideologickou zakázkou: důraz na symetrii, „velkolepé“ kompozice, klasizující prvky (sloupy, římsy), dekorativní výzdobu, sgrafita a sochařské motivy, které měly působit slavnostně a lidově srozumitelně; v urbanismu často vznikaly velké třídy, náměstí a bloky domů do ucelených souborů. Slovo vzniklo jako zkratkové pojmenování socialistického realismu; také Sorela může znamenat název předválečné vlasové pomády.. >> detail

Tokamak je zařízení pro magnetické udržení plazmatu používané při výzkumu řízené termojaderné fúze. Má tvar prstence (toru) s vakuovou komorou, v níž se směs iontů a elektronů ohřívá na velmi vysoké teploty. Plazma je svazováno silným magnetickým polem vytvářeným vnějšími cívkami a také elektrickým proudem procházejícím samotným plazmatem, což pomáhá omezit dotyk horké látky se stěnami nádoby. Tokamaky se používají k ověřování fyziky plazmatu, ohřevu (například neutral beam nebo radiofrekvenčně) a ke studiu nestabilit, které mohou výboj narušit. Název vznikl v ruštině jako zkratka z výrazu pro toroidální komoru s magnetickými cívkami.. >> detail

Bandoneon (často psáno i bandoneón) je knoflíková tahací harmonika z rodiny koncertin, hranatý nástroj s měchem a tlačítky na obou stranách. V mnoha systémech je bisonorní, tedy při stlačení a roztažení měchu zní na stejném knoflíku různé tóny, což mu dává typický výraz a vyžaduje specifický prstoklad. Vznikl v Německu v polovině 19. století a bývá spojován se jménem Heinricha Banda, podle něhož dostal název. Rozšířil se do Argentiny a Uruguaye, kde se stal klíčovým nástrojem tanga. Na rozdíl od klávesového akordeonu nemá klaviaturu a jeho temnější, nosný zvuk se prosazuje v ansámblech i jako sólový nástroj. V typických tango orchestrech bývá vedle klavíru a smyčců jedním z hlavních hlasů a objevuje se i ve folklóru i ve vážné hudbě.. >> detail

Ferrata je zajištěná horská cesta v exponovaném skalním terénu, vybavená ocelovým lanem, kramlemi, žebříky nebo umělými stupy, které usnadňují postup a umožňují se po celou dobu průběžně jistit. Návštěvník obvykle používá sedací úvazek, tlumič pádu se dvěma karabinami a často i přilbu a rukavice. Na rozdíl od běžné turistiky vede ferrata po skále a vyžaduje práci rukama i základní jistící návyky, ale není to ani klasické sportovní lezení, protože opora je zčásti daná pevnými prvky. Obtížnost se uvádí stupnicemi, aby si člověk vybral trasu odpovídající zkušenosti, kondici a podmínkám. Slovo je zkrácenina z italštiny via ferrata, tedy železná cesta.. >> detail

Mikrokód je nízkoúrovňový „firmware“ uvnitř procesoru, tvořený sadou mikroinstrukcí, které řídí vnitřní kroky CPU při vykonávání strojových instrukcí. Představuje vrstvu mezi programátorsky viditelnou instrukční architekturou (ISA) a konkrétní elektronikou čipu. U mikrokódových procesorů se složitější instrukce (typicky u CISC, například x86) při dekódování rozkládají na sekvence jednodušších mikrooperací, jež mikrokód spouští a synchronizuje. Mikrokód bývá uložen v rychlé paměti řídicího úložiště a výrobci ho mohou v určitých mezích měnit, takže se používá i k opravám chyb a bezpečnostním záplatám formou mikrokódových aktualizací načítaných BIOSem či operačním systémem. Pro běžné programátory není mikrokód přímo určen k používání, je součástí implementace procesoru.. >> detail