Nově přidaná cizí slova

Rakouský sociální reformátor, filozof a mystik Rudolf Steiner (1861–1925) je výrazně sledován v psychologii, pedagogice i sociální pedagogice. V roce 1913 oddělil svou antropozofii od teozofie a usiloval o ucelené propojení vědy, umění a náboženství. Člověka chápal jako bytost, v níž se setkávají síly materiální, duševní a duchovní. Zdůrazňoval potřebu probouzet v lidech skryté duchovní schopnosti, například prostřednictvím meditace, soustředění, naslouchání Kristu a vedením přirozeného způsobu života.. >> detail

proměnlivost a nejednotnost, stav, kdy něco není stabilní, úplné ani vnitřně soudržné. >> detail

schopnost vnímat a správně rozpoznávat podněty. >> detail

„Já“ vymezené skrze nějaký idol – tedy přes objekt, skupinu či ideu, k níž se váže uctívání a identita. Aby se kolektivní „my“ (viz nosistické já) mohlo dlouhodobě udržet, opírá se o takovýto idol. Ten je obvykle spojen s určitými symboly a může jím být například společně obývané území, země původu, národ, rasa, náboženství, klub, politická strana, rod nebo rodina apod.. >> detail

neobvykle zvětšená dolní čelist. >> detail

praktický, mající jasný účel, vhodně zvolený, přinášející užitek. >> detail

(lingv.) souhlásky tvořené v oblasti hlasivek (v hlasivkové štěrbině), tedy hluboko v hrdle, také laryngály. Dále teorie, která předpokládá, že v raném období indoevropského prajazyka existovaly souhlásky s glotalizací.. >> detail

uspořádání společnosti do různých vrstev či skupin podle určitých kritérií, například věku, pohlaví, povolání, majetku (materiálního blahobytu), moci, prestiže nebo atraktivity. >> detail

na základě něčí rady či doporučení, podle pokynu, vědomě, úmyslně, záměrně (intencionálně). >> detail

Mezinárodní umělecké hnutí, které vzniklo v 60. letech 20. století v USA. Za nejdůležitější složku umění považuje myšlenku (koncept) autora, zatímco forma provedení je až druhotná. Oproti umění zaměřenému hlavně na vizuální dojem prosazuje model, v němž je klíčová samotná idea. Navazuje na teze M. Duchampa (1887–1968) a jeho pojetí „art as idea“, tedy představu, že dílo existuje především jako autorův záměr. Hmotná podoba díla bývala často nahrazena písemným záznamem, nákresem, plánem, mapou, fotografií, filmem či videem. Souvisí to s dematerializací umění – posunem od fyzického objektu k mentálnímu obsahu.. >> detail