V běžném vyjadřování jde o stav, kdy je někdo nezvykle vybuzený a emočně napjatý, působí nervózně a reaguje přehnaně i na malé podněty.;V medicíně a neurovědách označuje zvýšenou dráždivost nervové tkáně, kdy neurony nebo okruhy snadno přecházejí do aktivace a spouštějí silnější odpověď, než je obvyklé.. >> detail
Latinský přídavný výraz vycházející z bis a forma, označuje něco, co se vyskytuje ve dvojí podobě a může mít odlišný tvar podle situace.;V biologii a anatomii se tím popisují struktury nebo organismy s dvěma zřetelně rozdílnými morfologickými formami, například když se vzhled mění mezi vývojovými stádii nebo se liší u samců a samic.. >> detail
Nadpřirozená duchovní bytost, která se podle antických představ může člověka zmocnit nebo ho výrazně ovlivňovat jako osobní průvodce, v pozdějších výkladech často chápána přímo jako démon.. >> detail
V neurologii se tím rozumí dědičně podmíněná ataxie, tedy porucha souhry a přesnosti pohybů, při níž motorika ztrácí plynulost a koordinaci. Pojmenování odkazuje na lat. hereditas a na řec. ataxia. V praxi se stav často projeví nejistotou při chůzi, poruchou rovnováhy a nepřesností cílených pohybů, zejména u jemné motoriky. U některých forem převažuje postižení mozečku s postupným degenerativním vývojem a mohou se přidružovat i změny v dalších částech nervového systému ovlivňujících vedení a řízení pohybu.. >> detail
Lékařské označení pro zánětlivé onemocnění klitorisu, tedy poštěváčku, název je odvozen z latinského clitoris. Stav se často projevuje místním podrážděním, citlivostí nebo bolestí a může souviset například s infekcí či mechanickým drážděním.. >> detail
Anatomický termín odvozený od latinských názvů os ethmoidale a os frontale, označuje vztah k čichové kosti a čelní kosti, nejčastěji v souvislosti s oblastí, kde se tyto kosti stýkají v přední části lební báze.. >> detail
Latinský výraz odvozený od slovesa excernere (vylučovat), který popisuje něco, co bylo z organismu vyvedeno ven, tedy odstraněno jako odpadní či přebytečná látka, typicky v rámci exkrece.. >> detail
Latinský výraz užívaný hlavně v anatomii pro menší záhyb, vrásnění nebo vyvýšenou řasu tkáně, typicky na sliznici. Takové struktury často zvětšují povrch a mohou přispívat k lepšímu kontaktu či tření mezi tkáněmi. V odborných názvech se objevuje například Ruga iridis pro řasení duhovky nebo Ruga palatina transversa, což označuje příčně orientované slizniční hřebínky na tvrdém patře, jejichž uspořádání bývá u jednotlivce poměrně stálé.. >> detail
Latinské označení pro erudovaného člověka se širokým vzděláním a hlubokými znalostmi, který se dlouhodobě věnuje studiu a bývá považován za učence.. >> detail