Nově přidaná cizí slova

Adiadochokineze (také adiadochokinéza, angl. adiadochokinesia) je neurologický příznak, při němž člověk nedokáže provádět rychlé střídavé pohyby, tedy plynule a opakovaně přecházet mezi dvěma opačnými motorickými úkony. Typickým příkladem je rychlá pronace a supinace předloktí, střídavé poklepávání špičkou a patou nebo rychlé „bubnování“ prsty. Při vyšetření se hodnotí rychlost, rytmus a přesnost a porucha se může projevit rozpadáním pohybu, nepravidelností a únavou. Patří mezi známky mozečkové dysfunkce, zejména u cerebelární ataxie a lézí mozečkových spojů, ale může se objevit i u extrapyramidových poruch či po cévní mozkové příhodě. Nejde o diagnózu, nýbrž o klinický znak. Původ slova je v řečtině, a- znamená bez, diadochos následující a kinesis pohyb.. >> detail

adenoida (med.) nosohltanová mandle, shluk lymfatické tkáně v klenbě a zadní stěně nosohltanu, součást Waldeyerova lymfatického okruhu, který se podílí na místní slizniční imunitě a u dětí zachycuje a „učí“ imunitní systém na vdechované infekce. V běžné řeči se označuje jako nosní mandle. Největší bývá přibližně mezi 3.–7. rokem a v pubertě často involuuje, také označení pro její patologické zbytnění (adenoidní vegetace), obvykle po opakovaných infektech či při alergické rýmě, jež může zhoršit nosní dýchání, vyvolat chrápání, hyponazalitu, spánkové apnoe, chronickou rýmu a opakované záněty středního ucha s převodní nedoslýchavostí z důvodu uzávěru ústí Eustachovy trubice. Diagnózu stanovuje otorinolaryngolog pohledem do nosohltanu, často endoskopicky. Léčba je konzervativní (např. nosní kortikosteroidy) nebo chirurgická (adenoidektomie). Etymologie: z řec. aden (žláza) a -eidos (podoba).. >> detail

ACTH (adrenokortikotropní hormon, angl. adrenocorticotropic hormone) je peptidový hormon vznikající v předním laloku hypofýzy štěpením proopiomelanokortinu (POMC). Jeho uvolňování řídí hypotalamický CRH, má výrazný cirkadiánní rytmus s ranním maximem a zvyšuje se při stresu. ACTH se váže na receptory v kůře nadledvin a podporuje hlavně tvorbu a sekreci kortizolu, částečně i nadledvinových androgenů. Kortizol pak působí negativní zpětnou vazbou a tlumí další sekreci ACTH. Protože je ACTH příbuzné melanocytostimulačním hormonům, může jeho nadbytek provázet hyperpigmentace. Stanovení plazmatického ACTH a stimulační test se syntetickým analogem (kosyntropinem) pomáhají odlišit příčiny Cushingova syndromu a hodnotit nedostatečnost nadledvin, např. u Addisonovy choroby.. >> detail

Achromatismus (z řec. a- „bez“ + chroma „barva“) doslova znamená „bezbarvost“. V optice je to schopnost nebo míra, s níž je optická soustava achromatická, tj. koriguje chromatickou aberaci tak, aby se paprsky alespoň dvou (u apochromátu tří) vlnových délek sbíhaly do téměř stejného ohniska a obraz neměl barevné lemy. Prakticky se dosahuje kombinací čoček z různých skel, cementovaných dubletů apod., a posuzuje se u objektivů, dalekohledů i mikroskopů, v lékařství označuje vzácnou úplnou či téměř úplnou poruchu barvocitu (achromatopsii), která může být vrozená i získaná, při níž nefungují čípky sítnice nebo jsou zasažena zraková centra, vnímání se redukuje na odstíny šedi a často se přidává světloplachost, nystagmus a snížená zraková ostrost, na rozdíl od běžnějšího daltonismu.. >> detail

Achromasie (z řec. a- bez a chróma barva) je odborné označení pro úplnou nebo téměř úplnou ztrátu vnímání barev. V oftalmologii a neurologii označuje stav, kdy člověk nerozlišuje barvy a vidí převážně odstíny šedi, často se současně sníženou zrakovou ostrostí, světloplachostí a nystagmem, diagnostika se opírá o testy barevného vidění a elektroretinografii. Nejčastěji je vrozená a souvisí s poruchou čípků sítnice, může však vzniknout i získaně po onemocnění sítnice nebo poškození zrakové kůry, neplést s daltonismem, který bývá jen částečný. V češtině se pro zrakový význam užívá i termín achromatopsie, v histologii a cytologii znamená nebarvitelnost buněk či tkáňových struktur při barvení preparátů, například achromasii chromatinu při degenerativních změnách, a hodnotí se vždy s ohledem na kvalitu laboratorní techniky.. >> detail

Aboridžinci jsou původní obyvatelé Austrálie, jejichž předkové osídlili kontinent nejméně před 50 000 lety. Nejde o jeden národ, ale o množství skupin s vlastními jazyky, právními a příbuzenskými systémy a s odlišnými uměleckými i náboženskými tradicemi, v nichž je klíčový vztah k „Zemi“ a k příběhům Snění (Dreaming). V australské terminologii se od nich odlišují obyvatelé Torresova průlivu, ale v češtině bývá toto rozlišení někdy stíráno. Evropská kolonizace od konce 18. století přinesla násilné vyvlastňování, epidemie a dlouhodobé politiky nucené asimilace včetně odebírání dětí, což mělo trvalé sociální důsledky. Dnes Aboridžinci usilují o sebeurčení, uznání práv k půdě a ochranu kulturního dědictví. V širším, publicistickém užití se termín někdy vztahuje i na jiné indigenní populace, přesnější je však konkrétní označení.. >> detail

zvyk či návyk, který je často škodlivý nebo až chorobný (např. závislost na drogách), zlozvyk. >> detail

Pokyn: přidejte několik kapek.. >> detail

Označení převzaté z angličtiny pro poruchu pozornosti bez hyperaktivity, jde o syndrom snížené schopnosti soustředění.. >> detail

Alzheimer’s Disease Assessment Scale – neuropsychologická škála používaná k hodnocení Alzheimerovy nemoci a k posouzení míry demence, Advanced Driver Assistance Systems – soubor inteligentních asistenčních funkcí v automobilu, které pomáhají řidiči při jízdě.. >> detail