Nově přidaná cizí slova

Vyhynulý pravěký primát, fosilně doložený lidoop známý hlavně z paleontologických nálezů.. >> detail

V embryologii jde o vnitřní dutinu vznikající v raném období vývoje zárodku, typicky v mezodermu jako úzký prostor, který se později rozšiřuje a vytváří základ tělních dutin a serózních obalů orgánů.. >> detail

Postup, kdy se pro test nasbírají výsledky na reprezentativním souboru lidí v dané populaci a z těchto dat se stanoví srovnávací normy pro vymezené skupiny vyšetřovaných. Díky tomu lze později výkon konkrétní osoby interpretovat jednotně a porovnat jej s běžnou úrovní v populaci, často i převodem hrubého skóru na standardní hodnoty.. >> detail

Jednání, kterým člověk u druhých podporuje pocit vlastní hodnoty a posiluje jejich sebedůvěru. Typicky jde o respektující a oceňující způsob komunikace, tedy dávání pozitivní zpětné vazby a potvrzení, že dotyčný je důležitý a schopný, což v sociální psychologii funguje jako forma sociální opory.. >> detail

Příkaz, aby se někdo stáhl zpět nebo uhnul, tedy ať couvne a nechá volný prostor.;V obřadním a církevním prostředí je to latinská výzva k zapuzení nežádoucího vlivu či pokušení, chápána jako rozkaz, aby se vzdálilo.. >> detail

Pojmenování řeckého původu, doslova ve smyslu „bez nohy“. V teratologické terminologii označuje vrozenou vývojovou vadu, kdy jedinci nohy zcela chybějí, tradičně se pro tento stav uvádí také apus.;V zoologii se může užít jako popisný výraz pro organismy, které jsou přirozeně bez nohou či končetin a mají proto „beznožný“ typ stavby těla.. >> detail

Léčivá bylina známá pod latinským názvem Archangelica, tradičně řazená mezi takzvané andělské rostliny pro své výrazné využití v lidovém léčitelství, často například při zažívacích potížích.. >> detail

Dermatologický a histopatologický pojem pro poruchu rohovatění vícevrstevného dlaždicového epitelu, při níž zrohovatělé buňky v povrchové rohové vrstvě nejsou zcela bezjaderné. V této vrstvě se proto nacházejí zploštělá zbytky buněčných jader, což obvykle souvisí se zrychlenou obnovou epidermis a bývá to typický mikroskopický znak některých zánětlivých kožních onemocnění, například lupénky nebo vybraných lichenoidních forem parapsoriázy.. >> detail

Podstatné jméno mužského rodu, obvykle uváděné s koncovkou -us. Etymologicky se skládá z řec. oon a lat. ductus. V biologii a anatomii jde o vejcovod, tedy trubicovitý orgán samičí pohlavní soustavy, kterým se vajíčko posouvá z vaječníku do dalších oddílů a u mnoha druhů zde může docházet k oplození.. >> detail

V lékařství jde o caput Medusae, známé jako „hlava medúzy“ – nápadně rozšířené a klikaté povrchové žíly kolem pupku, které se objevují při portální hypertenzi jako projevy náhradního žilního oběhu, často v souvislosti s chorobami jater.. >> detail