V medicíně a anatomii výraz pro něco, co je situováno v chrupavce, případně pro vznik a vývoj probíhající na chrupavčitém podkladu, typicky v rámci endochondrální osifikace. Původ je z řec. en (uvnitř) a chondros (chrupavka).. >> detail
Skupina chemických sloučenin odvozených od vitaminu A nebo mu strukturou blízkých, které v organismu napodobují jeho účinky a podílejí se například na regulaci obnovy tkání.. >> detail
Léčebný i preventivní postup založený na principu podobnosti. Pacientovi se záměrně podávají látky, které jsou svým původem nebo účinkem blízké těm, jež dané onemocnění vyvolávají, ale nejsou s nimi zcela totožné. Cílem je navodit obrannou reakci organismu a snížit riziko rozvoje nemoci, typicky například formou očkování, kdy se použije oslabený či upravený původce k vytvoření imunity.. >> detail
Projektivní postup z oblasti psychologické diagnostiky osobnosti, při němž vyšetřovaný interpretuje nejednoznačné inkoustové skvrny a z jeho odpovědí se usuzuje na rysy osobnosti i některé aspekty prožívání a myšlení. Metodu vytvořil psychiatr Hermann Rorschach a do odborné literatury se dostala v první části 20. století.. >> detail
V cytologii jde o ohraničené tělísko uvnitř buněčného jádra, kde je chromatin nápadně zhuštěný a soustředěný do jedné oblasti. Při mikroskopickém pozorování se často jeví jako výrazně tmavší ložisko a bývá popisováno například u některých buněk v určitých vývojových nebo meiotických stadiích. Název je odvozen z řeckých kořenů ve smyslu jádro a těleso.. >> detail
Latinský výraz odvozený od l. antecedere, tedy jít před či předcházet. Označuje to, co nějaké události časově nebo logicky předchází, případně souhrn okolností a předpokladů, které další vývoj podmiňují.;V lékařském kontextu se jím může myslet předchorobí, tedy dřívější zdravotní potíže a jiné podstatné údaje z minulosti pacienta, které pomáhají při hodnocení jeho aktuálního stavu.;V logice a teorii argumentace může odkazovat na výchozí premisy, na jejichž základě se následně formuluje nebo odvozuje závěr.. >> detail
Jde o párovou mozkovou strukturu uloženou v mediální části spánkového laloku, která patří do limbických okruhů společně s amygdalou a dalšími centry. Limbický systém významně ovlivňuje prožívání emocí, motivaci, učení i ukládání a vybavování vzpomínek, čímž přispívá k tomu, že se chování dokáže pružněji přizpůsobovat změnám prostředí. Tato oblast je zásadní hlavně pro vytváření a upevňování nových vzpomínek a pro orientaci v prostoru, zároveň je velmi citlivá na dlouhodobou stresovou zátěž, protože na ni silně působí stresové hormony z nadledvin, zejména glukokortikoidy, které mohou při chronickém stresu měnit její funkci i strukturu.. >> detail