Nově přidaná cizí slova

označuje úmyslné a systematické zlepšování vlastního fyzického vzhledu s cílem maximalizovat svou atraktivitu. Tento koncept se původně objevil v online komunitách, zejména na fórech zaměřených na seberozvojová témata, a zahrnuje širokou škálu postupů od základní péče o vzhled (jako je úprava účesu, zlepšení hygieny či stylové oblékání) až po extrémnější metody (jako je kosmetická chirurgie nebo intenzivní fitness režimy). Pojem se často spojuje s incelskou subkulturou, ale jeho použití se rozšířilo i do mainstreamového diskurzu o osobním rozvoji. Looksmaxxing je založen na přesvědčení, že fyzická atraktivita významně ovlivňuje sociální interakce a životní příležitosti, a proto stojí za to do ní investovat čas a prostředky. Někteří kritici upozorňují, že přílišné soustředění se na vzhled může vést k nezdravým postojům k vlastnímu tělu a nerealistickým očekáváním.. >> detail

pojem označující zhodnocení či zvýšení hodnoty něčeho, například měny vůči jiným měnám (v ekonomii), uměleckého díla (v estetice). V ekonomickém kontextu znamená posílení směnného kurzu domácí měny vůči zahraničním měnám, čímž se stává hodnotnější. Může se použít i pro zhodnocení finančního aktiva obecně, akcií, dluhopisů.. >> detail

pozitivní forma stresu, která působí motivačně, stimuluje organismus a má příznivý vliv na zdraví člověka. Termín pochází z řeckého "eu" (dobrý) a "stress" (napětí), byl poprvé představen Hansem Selyem v roce 1975. Na rozdíl od distresu (negativního stresu) eustres vyvolává příjemné pocity vzrušení, nadšení a očekávání, zvyšuje výkonnost a soustředění, podporuje kreativitu a učení. Eustres je stav těla, který umožňuje výrazně zvýšit funkční rezervy a přizpůsobit se novým stresovým okolnostem nebo faktorům. Typickými příklady situací vyvolávajících eustres jsou svatba, povýšení v práci, sportovní aktivity, cestování nebo získání nových dovedností. Krátkodobý eustres posiluje imunitní systém, zlepšuje kardiovaskulární funkce a zvyšuje odolnost vůči budoucím stresovým situacím. Klíčové pro udržení eustresového stavu je subjektivní vnímání situace jako výzvy spíše než hrozby a zachování rovnováhy mezi požadavky prostředí a vlastními schopnostmi.. >> detail

týkající se epigenetiky, vědního oboru zabývajícího se studiem dědičných změn genové exprese, které nejsou způsobeny změnami v sekvenci DNA - tedy změn genů, které jsou dány vnějšími faktory, vlivem prostředí, jako je např. strava, stres nebo vystavení toxinům.. >> detail

vědní obor studující dědičné změny v genové expresi, které nejsou způsobeny změnami v sekvenci DNA. Zabývá se mechanismy, jako je metylace DNA, modifikace histonů a nekódující RNA, které mohou zapnout nebo vypnout určité geny bez změny základní genetické informace. Tyto epigenetické modifikace hrají klíčovou roli ve vývoji organismu, buněčné diferenciaci a mohou být ovlivněny vnějšími faktory jako je strava, stres nebo vystavení toxinům. Na rozdíl od genetických mutací jsou epigenetické změny potenciálně reverzibilní, což otevírá nové možnosti v medicíně pro léčbu různých onemocnění včetně rakoviny a metabolických poruch. Výzkum v oblasti epigenetiky také pomáhá vysvětlit, jak prostředí ovlivňuje genovou expresi a jak se některé získané vlastnosti mohou předávat mezi generacemi.. >> detail

Sleepmaxxing je trend v oblasti osobního rozvoje zaměřený na maximalizaci kvality spánku za účelem zlepšení celkového zdraví, kognitivních funkcí a produktivity. Tento koncept vychází z komunit zabývajících se osobním rozvojem a optimalizací výkonu, kde stoupenci sleepmaxxingu praktikují různé techniky pro zlepšení spánku, jako je dodržování přísného spánkového režimu, optimalizace spánkového prostředí (teplota, tma, ticho), omezení používání elektronických zařízení před spaním, sledování spánkových cyklů pomocí technologií, příjem vhodných doplňků stravy a meditace před spaním. Sleepmaxxing je reakcí na rostoucí uznání důležitosti kvalitního spánku v moderní společnosti, kde je běžná spánková deprivace, a je spojován s komunitami jako „looksmaxxing" a „biohacking", které se zaměřují na optimalizaci různých aspektů lidského výkonu a vzhledu.. >> detail

Longevity (z lat. longaevitas - dlouhověkost) označuje dlouhé trvání života, přičemž se tento pojem používá v různých kontextech: v biologických vědách pro popis délky života organismů, v medicíně při studiu prodlužování lidského života a zdravého stárnutí, v sociálních vědách pro analýzu demografických trendů stárnoucí populace, a v ekonomice při zkoumání finančních dopadů prodlužování života. Výzkum longevity zahrnuje studium genetických, epigenetických, metabolických a environmentálních faktorů ovlivňujících délku života, stejně jako vývoj intervencí pro zpomalení procesu stárnutí, jako jsou zdravý životní styl, kalorická restrikce, specifická farmakoterapie (např. metformin, rapamycin) a pokročilé biotechnologické přístupy. V současnosti se průměrná délka života v rozvinutých zemích pohybuje kolem 80 let, přičemž maximální zaznamenaná délka lidského života je kolem 122 let, nicméně výzkumníci zkoumají možnosti dalšího prodloužení lidského života a zlepšení jeho kvality ve vyšším věku. Faktory ovlivňující dlouhověkost zahrnují genetiku, životní styl, přístup ke zdravotní péči a životní prostředí. Například pravidelná fyzická aktivita může prodloužit délku života. >> detail

historický výraz označující lavici nebo školní lavici, používaný především v období středověku a raného novověku. Pojem škamna pochází z latinského slova "scamnum" (lavice, sedadlo) a označoval dřevěnou lavici určenou k sezení, často využívanou ve školách, klášterech nebo kostelech. V kontextu středověkého vzdělávání byly škamny nedílnou součástí výuky, kdy žáci seděli na těchto jednoduchých dřevěných lavicích, někdy vybavených pultem pro psaní. V některých regionech se výraz zachoval jako archaismus nebo dialektismus pro označení školní lavice ještě do počátku 20. století. V současné době se s tímto termínem setkáme především v historických textech, muzejních expozicích věnovaných školství nebo v odborné literatuře. >> detail

speciální druh měkkého, tenkého a ohebného kovového lana nebo drátu, který se skládá z více stočených drátků (pramenů). Používá se zejména v elektrotechnice jako vodič pro přenos elektrické energie, v elektronice pro propojení součástek, ale také v letectví, automobilovém průmyslu nebo modelářství. Díky své konstrukci z mnoha tenkých drátků je licna mnohem ohebnější než jednolitý drát stejného průřezu, což usnadňuje manipulaci při instalaci a zvyšuje odolnost proti únavovému lomu při opakovaném ohýbání. V češtině se také někdy označuje jako lanko nebo kabel, přičemž průřez a počet drátků může být různý podle konkrétního účelu použití.. >> detail

znamená věnovat nebo připsat něco někomu, často s uvedením jména obdarovaného. Původ slova je z latinského "dedicatio", což znamená věnování nebo připsání. V literatuře se dedikace obvykle nachází na začátku nebo na konci knihy a vyjadřuje úctu, náklonnost nebo poděkování mecenáši či organizaci, kteří podpořili vznik díla.. >> detail