Přídavné jméno ve významu sněmovní, tedy vztahující se k veřejnému shromáždění a jeho jednání, typicky k římským comitia.;V medicíně a v historických pramenech jde o starší pojmenování epilepsie neboli padoucnice. Označení vzniklo z římské praxe, kdy se záchvat během zasedání vykládal jako špatné znamení a schůze se zpravidla odročila.. >> detail
V medicíně výraz pro něco, co je schopné vyvolat žloutenku, případně pro děj či původ těsně související se žloutenkou. Může se vztahovat například na látky, infekce nebo poškození jater, které vedou ke zvýšení bilirubinu a zežloutnutí kůže a bělma.. >> detail
V radiologii jde o postup, kdy se vytvoří dvojice rentgenových snímků z nepatrně odlišných projekcí, často s využitím dvou zdrojů záření, aby při společném vyhodnocení vznikl prostorový, trojrozměrný dojem. V češtině se pro to používá označení stereorentgenografie, případně stereoskiagrafie. Technika se hodí k lepšímu určení hloubky a vzájemné polohy struktur, například při hledání cizích těles, a v moderní praxi ji z velké části nahradily tomografické metody.. >> detail
Název je odvozen z řec. pneuma, tedy vzduch, a myelos, mícha. Jde o rentgenové vyšetření z okruhu myelografie, při němž se jako kontrast používá vzduch, obvykle zavedený do likvorových prostor, aby se na snímcích lépe vykreslila mícha, její obaly a struktury uvnitř páteřního kanálu. V literatuře se může uvádět i jako pneumomyelografie.. >> detail
Velký zástupce hlodavců, běžně nazývaný potkan, typicky žijící v okolí lidských sídel, kanalizací a hospodářských objektů.;V biomedicíně a farmakologii často používaný laboratorní potkan, chovaný v různých liniích jako modelový organismus pro studium fyziologie, chování i účinků léčiv.;V hygieně a ochraně zásob vnímaný jako synantropní škůdce, který kontaminuje potraviny, poškozuje vybavení a může se podílet na šíření některých infekcí.. >> detail
V medicínské terminologii jde o inolit, tedy drobný kaménkovitý útvar vznikající z původně vazivové tkáně. Nejde o běžný krystalický kámen, ale o patologickou konkrementaci, která se postupně zpevňuje a často i mineralizuje. Termín vychází z řeckých kořenů odkazujících na tkáň a na kámen.. >> detail
Latinské ženské podstatné jméno pro nit nebo vlákno, tedy jemný pramen či tenkou strukturu.;V medicíně a anatomii se tímto označením míní různé vláknité části tkání a jejich svazky. Fibrae arcuatae cerebri jsou krátká obloukovitá spojovací asociační vlákna, která propojují sousední závity mozkové kůry. Fibrae lentis představují protáhlé elementy tvořící většinu oční čočky, u zralých buněk se ztrácí jádro a tím se podporuje čirost čočky. Podobné vazivové pruhy či snopce se popisují i u některých vazů.. >> detail
V anatomii jde o škáru, někdy uváděnou také pod latinským názvem corium. Tato vrstva kůže leží pod pokožkou a je tvořena hlavně vazivovou tkání s kolagenními a elastickými vlákny. Probíhají v ní cévy a nervová zakončení a jsou zde uloženy i některé kožní útvary, například potní žlázy nebo vlasové folikuly, takže přispívá k pevnosti a pružnosti kůže a vyživuje její povrchové části. Z hlediska vývoje vzniká převážně z mezodermu. Označení vychází z řeckého derma ve významu kůže.. >> detail
Čirý až různě zbarvený minerál, chemicky fluorovaný hlinitokřemičitan, který se pro svůj lesk a poměrně vysokou tvrdost často brousí a používá jako polodrahokam ve šperkařství.. >> detail
V medicíně termín pro mikrooftalmii, tedy vývojovou vadu, při níž je oční bulva nápadně zmenšená oproti běžnému stavu. Pojem vychází z řeckých kořenů označujících malý a oko.. >> detail