Přírodní chemické sloučeniny přítomné v rostlinných tkáních a buňkách, které si rostliny vytvářejí v rámci svého metabolismu, často jako tzv. sekundární metabolity.. >> detail
V medicíně a farmakologii se tím rozumí látka či přípravek, který napomáhá laktaci, tedy podporuje tvorbu a také uvolňování mateřského mléka u kojící ženy. Pojem je odvozen z l. lac a z řec. agogos.. >> detail
V biochemii se katal používá jako jednotka katalytické aktivity, tedy k vyjádření množství enzymu nebo jiného katalyzátoru, které za daných podmínek zvyšuje rychlost biochemické přeměny. Uplatňuje se například při popisu aktivity enzymů v laboratorní praxi.. >> detail
Starořímská jednotka pro vyjadřování výměry, užívaná zejména při popisu zemědělské půdy, velikostí řádově několik tisíc metrů čtverečních. Tradičně se vykládá jako plocha pole, kterou dokázal za den zorat spřežený pár volů.. >> detail
Embryologický termín pro zrychlený průběh vývoje zárodku, při němž jsou některé rané fáze ontogeneze výrazně zkráceny nebo se úplně vynechají. V evoluční biologii se tento jev často řadí mezi projevy heterochronie, tedy posunu tempa či načasování vývojových dějů.. >> detail
Inoskopie, výraz odvozený z řeckých kořenů vztahujících se k vláknům a pozorování, je mikroskopická vyšetřovací metoda, při níž se biologický materiál nejprve rozštěpí nebo rozvolní tak, aby se oddělily jeho vláknité složky, a následně se tyto struktury hodnotí pod mikroskopem, typicky v histologii při studiu pojivové tkáně.. >> detail
V Eriksonově pojetí psychosociálního vývoje je puberta a adolescence obdobím dospívání, kdy se člověk nejvíc potýká s napětím mezi vytvářením vlastní identity a zmatením v tom, jakou roli má vůči okolí zaujmout. Po relativně stabilnější fázi dětství přichází čas rychlých tělesných změn, kolísání emocí i proměny vztahů s rodinou a vrstevníky, což klade velké nároky na sebepoznání a psychické zpracování nových zkušeností. Erikson zdůrazňuje, že právě v této etapě stojí těsně vedle sebe příslib, že dospívající objeví, kým skutečně je, a zároveň riziko, že se v očekáváních druhých nebo v nejistotě sám sobě vzdálí. Podstatným úkolem je sjednotit dosavadní představy o sobě, vyzkoušet různé hodnoty a sociální role, osamostatňovat se a postupně z těchto pokusů poskládat smysluplný směr do dalšího života, včetně realističtějších plánů do budoucna. Pomáhá tomu i postupné dozrávání seberegulace a větší schopnost uvažovat v širších souvislostech, i když rozhodování může být stále výrazně ovlivněno skupinou vrstevníků.. >> detail
Postup, kdy se z jednotlivých případů nebo pozorování vyvozuje obecnější závěr a vytvářejí se širší kategorie, pravidla či zákonitosti, které pak platí pro větší okruh jevů. V praxi jde často o abstrakci a induktivní zobecnění, například při odhadování vlastností celé populace ze zkoumaného vzorku.;V medicíně označení pro to, že se patologický děj šíří z původního místa do dalších částí těla, takže nejde jen o lokální postižení, ale o systémové onemocnění, typicky u některých infekcí nebo nádorových procesů.. >> detail
Sigmatismus je lispání, tedy řečová porucha, při níž člověk tvoří sykavé hlásky nepřesně nebo zkresleně, často kvůli nevhodné poloze jazyka či vlivu chrupu, a obvykle se upravuje logopedickým nácvikem.. >> detail
V přírodních vědách, technice i medicíně jde o situaci, kdy se něco v systému udrží a neodchází nebo se neuvolňuje obvyklým tempem, typicky třeba při zadržování vody v krajině nebo při hromadění tekutin v organismu.;V psychologii a vzdělávání označuje míru, s jakou si člověk dokáže naučené informace uchovat a po určité době znovu vybavit, tedy jak dlouho poznatek přetrvá v paměti.. >> detail