Kontrafaktuální znamená vztahující se k hypotetické situaci odlišné od toho, co se ve skutečnosti stalo, případně zkoumající, jaký by byl výsledek, kdyby určité okolnosti byly jiné. Podmínkový výrok typu „kdyby A, pak B“, pronášený s předpokladem, že A ve skutečnosti nenastalo a neodpovídá reálnému stavu věcí. Kontrafaktuální úvaha má typicky podobu otázky „co by se stalo, kdyby…?“ a porovnává skutečný svět s představovanou alternativou. Ve filozofii a logice se používají kontrafaktuální podmínkové věty, například „Kdyby k události A nedošlo, nenastala by událost B“, které mají význam mimo jiné při zkoumání příčinných vztahů. V historiografii kontrafaktuální dějiny zkoumají možné alternativní průběhy minulosti, například jak by se dějiny vyvíjely, kdyby určitá válka skončila jinak nebo významná událost nenastala. V ekonomii, statistice a při hodnocení veřejných politik označuje kontrafaktuální stav hypotetický výsledek, který by nastal bez zkoumaného zásahu. Dopad opatření lze potom odhadovat porovnáním skutečného výsledku s tímto kontrafaktuálním výsledkem, který zpravidla nelze přímo pozorovat a musí být odhadnut například pomocí vhodné kontrolní skupiny. Kontrafaktuální tedy není pouze synonymem pro libovolně hypotetický: zpravidla vyjadřuje alternativu k určitému skutečnému nebo předpokládanému průběhu událostí a používá se k posuzování příčin, následků a možných alternativ.. >> detail
V medicíně označení pro terminální fázi umírání těsně před smrtí, kdy postupně selhávají základní životní funkce, dýchání i krevní oběh bývají nepravidelné a stav může přejít do klinické smrti.;V přeneseném smyslu jde o obrazné pojmenování krajního utrpení nebo vyčerpávajícího boje, posledního zápasu spojeného s velkým vnitřním napětím. Výraz souvisí s řec. agon, tedy zápas.. >> detail
Lékařský termín pro operativně zhotovenou anastomózu, při které chirurg vytvoří přímé napojení žlučníku na ileum, tedy část tenkého střeva. Zákrok se používá jako náhradní cesta pro odtok žluči do střeva, například když je běžná žlučová cesta zúžená nebo neprůchodná.. >> detail
člověk, který si od ostatních záměrně udržuje odstup, působí chladně až rezervovaně a obvykle se vyhýbá bližšímu osobnímu kontaktu i otevřenému sdílení emocí. >> detail
Přídavné jméno odvozené z lat. sella (sedadlo), vyjadřuje sedlový či sedlovitý tvar. V anatomii se tím označuje zejména to, co souvisí se sella turcica na kosti klínové, tedy s oblastí uložení hypofýzy.. >> detail
Pěvecký rejstřík, v němž cvičený mužský hlas zní v mimořádně vysoké poloze nad běžným hlasem, obvykle s lehčím a tenčím zabarvením, které vzniká odlišným nastavením hlasivek a používá se k dosažení vyšších tónů.. >> detail
Teoretické pojetí, podle něhož má lidský mozek specializované nervové okruhy a sítě, které jsou uzpůsobeny k zvládání mezilidských situací, jako je porozumění záměrům druhých, regulace sociálního chování nebo vyhodnocování emocí. Často se dává do souvislosti s propojením částí kůry a struktur podílejících se na zpracování emocí a učení ze sociální zkušenosti.. >> detail
Držení těla při výkonu práce výrazně určuje, jak velkou mechanickou i energetickou zátěž člověk snáší. Oproti sezení bývá stání náročnější a práce s předkloněným trupem obvykle patří k polohám, které nejvíce zatěžují páteř a svaly. Z pohledu ergonomie je nevhodné dlouhodobě setrvávat v jedné pozici se stálým svalovým napětím, tedy při isometrická kontrakce například během držení nástroje, vychýlení trupu, tlačení nebo opírání, protože se zhoršuje prokrvení tkání a roste únava i riziko bolestí. Při návrhu stroje a uspořádání pracoviště je proto potřeba respektovat antropometrické rozdíly mezi lidmi a jejich pohybové možnosti, aby byly pracovní prostor a ovladače dosažitelné a bezpečné pro široké spektrum postav, ne jen pro jednu průměrnou skupinu. Tělesné rozměry populace se navíc v čase mění, takže je výhodné počítat s větším rozsahem a s možností seřízení. Důležitým parametrem je pracovní rovina, tedy výška, ve které se dělá většina úkonů, která má ležet v přirozené zóně před tělem, typicky někde mezi pasem a horní částí trupu podle druhu činnosti. Vhodné je, když uspořádání nefixuje člověka do jediné polohy a umožňuje průběžné střídání postojů, drobné změny posedu a krátké aktivní pauzy. Na celkovou pohodu může působit i prostorová stísněnost, protože vysoká koncentrace lidí na malé ploše zvyšuje stres, přetěžuje množstvím podnětů a může se projevit změnami ve fyziologii i chování.. >> detail
Kulinářské jídlo původem z francouzské kuchyně, tvořené drobnými kousky masa, typicky drůbežího, které se zvolna tepelně upraví a podává v husté omáčce často zjemněné smetanou. Někdy se připravuje i jako zeleninová varianta v podobně krémové omáčce.. >> detail