Nonverbální psychologický test sloužící k odhadu intelektových schopností, zejména abstraktního a logického usuzování. Vytvořil jej britský psycholog John C. Raven a je koncipován tak, aby šel zadávat jak jednotlivcům, tak i ve skupině. Úlohy mají podobu obrazcových matic nebo řad, kde je potřeba z dostupných možností doplnit chybějící část podle vztahů a pravidel skrytých ve tvarech. Při řešení se kombinuje pečlivé zrakové rozlišování, hledání zákonitostí, práce s mentálními představami a udržení soustředění, přičemž roli může hrát i nácvik strategie, protože testovaný si během zkoušky postupně osvojuje způsob, jak podobné úlohy efektivněji řešit. V praxi se používá i proto, že je považován za relativně málo závislý na jazyku a školních znalostech.. >> detail
VHB je zkratka pro virovou hepatitidu typu B, tedy infekční onemocnění jater způsobené virem hepatitidy B, které se často projevuje žloutenkou a může přejít i do dlouhodobého, chronického zánětu jater.. >> detail
Z l. irrigare (zavodnit). Radiologické vyšetření tračníku, při němž se do střeva zavede kontrastní látka rektálně jako nálev nebo klyzma a poté se pořizují rentgenové snímky pro zhodnocení tvaru a průchodnosti střeva.. >> detail
V knižním vyjadřování označuje způsob podání, který něco počítá nebo uvádí v pořadí jako seznam, tedy postupně jmenuje jednotlivé položky. Často se s ním setkáš v odborném či úředním stylu, když autor strukturuje text výčtem.. >> detail
Latinské podstatné jméno odvozené od l. denudare obnažit, vyjadřuje děj, při němž se odstraní pokrývající vrstva a něco se stane viditelným, tedy odhalení či obnažení.;V medicíně označuje odkrytí podkladových struktur po ztrátě nebo odstranění krycí tkáně, typicky když je obnažen povrch kosti, sliznice nebo například zubní tkáň po ústupu dásně.;V geologii a fyzické geografii se používá pro dlouhodobé snižování a obrušování zemského povrchu, při němž se erozí a odnosem materiálu odkrývají hlubší vrstvy hornin.. >> detail
Halový (halo) efekt je kognitivní zkreslení v sociálním vnímání, při němž si z jedné nápadné charakteristiky člověka, často z prvního dojmu z jeho vzhledu nebo chování, odvozujeme závěry o dalších, s ní přímo nesouvisejících stránkách jeho osobnosti. Příznivý dojem pak vede k tomu, že dotyčnému automaticky připisujeme i vyšší schopnosti nebo lepší morální vlastnosti, zatímco nepříjemný vzhled, stigma či výrazná odlišnost mohou vyvolat opačné, neodůvodněně negativní hodnocení. Tento efekt může zkreslovat posuzování v běžných situacích, například při pohovorech, ve škole nebo při hodnocení výkonu, protože nahrazuje pečlivé ověřování informací rychlou zkratkou.. >> detail
Latinský výraz (z l. de a l. calx) označující odvápnění, tedy úbytek vápenatých solí z tkáně. V praxi jde o demineralizaci, typicky u kosti nebo zuboviny, která vede ke snížení pevnosti a může se uplatňovat při chorobných stavech, případně se záměrně provádí při laboratorním zpracování vzorků.. >> detail
Porucha orientace k vlastní osobě, při níž jsou informace, které člověk sděluje o sobě, nespolehlivé nebo zkreslené. Může si plést základní fakta o své identitě a uvádět je nepřesně, často v souvislosti se stavy zmatenosti.. >> detail