Nově přidaná cizí slova

Hovorová a expresivní otázková částice, původem z italštiny, kterou mluvčí dává najevo, že si chce potvrdit porozumění u druhého, ve významu „chápeš to“, „rozumíš“, případně „je to jasné“?. >> detail

Latinské podstatné jméno rodu mužského s genitivem na -i, v medicínské anatomii označuje průdušku, tedy část dýchacích cest navazující na průdušnici a přivádějící vzduch do plic, kde se dále větví na menší úseky až k jemným průdušinkám. Stěna těchto vedení je zpevněna chrupavčitými prvky a sliznice s řasinkami se podílí na samočisticí funkci dýchacího systému. V odborném názvosloví se používají i bližší přívlastky, například communicans pro spojovací větev nebo lingularis a lingularis inferior pro větve směřující do oblasti jazýčku levé plíce.. >> detail

Životní pravidlo nebo zásada, tedy vodítko, podle něhož si člověk uspořádává svůj způsob života a každodenní jednání, často ve smyslu stručné etické maximy.. >> detail

Anglická zkratka pro gamma-aminomáselnou kyselinu (gamma aminobutyric acid), která v centrální nervové soustavě působí jako hlavní inhibiční neurotransmiter a snižuje nadměrnou aktivitu nervových buněk.. >> detail

Stroj určený k žehlení prádla, v němž se textil posouvá mezi otáčející se válec a zahřátý přítlačný díl. Kombinace tlaku a tepla při průběžném průchodu látky vyhlazuje záhyby, proto se tento typ zařízení často uplatňuje při úpravě větších plochých kusů prádla.. >> detail

Jazykovědný jev, při kterém se v souvislé výslovnosti neprojeví závěrečná samohláska prvního slova, pokud následující slovo začíná rovněž samohláskou, často proto, aby se předešlo střetu vokálů. V popisu hláskových změn se tento postup obvykle řadí mezi zvláštní případy afereze a v některých jazycích může být naznačen i v psané podobě, například apostrofem.. >> detail

Označení v průkazu osoby se zdravotním postižením (OZP), které vyjadřuje stav zvlášť těžkého postižení a současně potřebu průvodce, tedy doprovodu další osoby. Tato kategorie se využívá i při posuzování nároku na vybrané kompenzace a zvýhodnění spojené s asistencí.. >> detail

V lékařské terminologii označuje něco antiemetického, tedy zaměřeného proti zvracení a pocitu na zvracení. Původ slova se obvykle vykládá z řeckého anti ve významu proti a emetos souvisejícího se zvracením, výraz se proto používá hlavně u léčiv či postupů, které tyto obtíže mírní.. >> detail

Lékařský pojem označující stav, kdy je krevní céva uložena mimo své obvyklé anatomické místo, tedy tam, kde se za normálních okolností nenachází. Často jde o vývojovou odchylku a takové uložení může mít význam například při diagnostice nebo při chirurgickém výkonu. Etymologicky souvisí s ř. angeion a s kořenem vyjadřujícím přesunutí mimo běžnou polohu.. >> detail

Stav naplnění potřeby, kdy je člověk nebo organismus už dostatečně nasycený a další příjem, například potravy, nepociťuje jako nutný. V těle se to projevuje pocitem sytosti a podílí se na tom i hormonální regulace hladu.;V psychologii označuje postupné slábnutí a otupování příjemného prožitku při opakovaném uspokojování, takže původní libost už není tak výrazná. Jde o podobný mechanismus jako návyk nebo habituace, kdy stejný podnět vyvolává menší potěšení.. >> detail