Příčestí trpné od lat. slovesa arrigere ve významu vzpřimovat. Vyjadřuje něco napřímeného nebo zvednutého do svislé polohy, případně „postaveného“ vzhůru. V odborném jazyce, například v anatomii, se takto popisují útvary, které se mohou vztyčit nebo něco vzpřimují.. >> detail
V právním smyslu jde o něco, co je od počátku úplně neplatné a nemá žádné účinky, jako by to nikdy nevzniklo, případně bylo úředně zrušeno nebo označeno za nicotné.. >> detail
Lékařské označení pro stav, kdy se v moči objevuje nezvykle vysoké množství xantinu, typicky v souvislosti s poruchou přeměny purinů. Název vychází z xanthinum a z uron ve významu moč a u některých nemocných může zvýšený obsah xantinu přispívat ke vzniku močových kamenů.. >> detail
NCP je v historii počítačových sítí označení systému používaného pro komunikaci mezi počítači v síti ARPANET před zavedením TCP/IP. Zkratka původně znamenala Network Control Program a označovala programovou část instalovanou v každém hostitelském počítači, která zajišťovala síťovou komunikaci, vytváření a ukončování spojení mezi procesy a řízení toku dat. Postupem času se výraz NCP začal používat také pro samotný host-to-host protokol a jeho název se začal vykládat jako Network Control Protocol. NCP umožňoval aplikacím na různých počítačích ARPANETu vzájemně komunikovat prostřednictvím logických spojení, využívaly jej například služby Telnet, přenos souborů a elektronická pošta. Byl však navržen pro prostředí jediné paketové sítě ARPANET a neposkytoval prostředky potřebné pro efektivní propojení více nezávislých sítí. Výzkum mezisíťové komunikace proto vedl k vývoji protokolů TCP a IP. Přechod ARPANETu z NCP na TCP/IP byl dokončen 1. ledna 1983. Tato změna umožnila komunikaci mezi různými paketovými sítěmi a stala se jedním z klíčových kroků při vzniku dnešního internetu. Historické NCP nelze zaměňovat s jinými technologiemi používajícími stejnou zkratku.. >> detail
ARPANET je zkratka anglického názvu Advanced Research Projects Agency Network. Šlo o průkopnickou počítačovou síť vybudovanou s podporou americké agentury ARPA, dnešní DARPA, která se stala jedním z hlavních technologických předchůdců dnešního internetu. Síť využívala přepojování paketů, při němž jsou přenášená data rozdělena do menších částí a mohou být sítí směrována mezi jednotlivými uzly. ARPANET byl uveden do provozu v roce 1969. První spojení vzniklo mezi Kalifornskou univerzitou v Los Angeles a Stanford Research Institute, první zpráva byla mezi těmito počítači odeslána 29. října 1969. Do konce roku byly připojeny čtyři uzly: UCLA, Stanford Research Institute, University of California v Santa Barbaře a University of Utah. Pro propojení počítačů se používaly specializované uzly IMP, které plnily obdobnou úlohu jako pozdější směrovače. Původním komunikačním protokolem ARPANETu byl NCP. Dne 1. ledna 1983 síť přešla na protokoly TCP/IP, což představovalo jeden z klíčových kroků při vzniku internetu jako sítě propojující více samostatných sítí. V témže období byla vojenská část oddělena do sítě MILNET. ARPANET měl význam také pro rozvoj elektronické pošty a série dokumentů RFC. S postupným rozšiřováním internetu jeho úloha klesala a v roce 1990 byl ARPANET definitivně vyřazen z provozu.. >> detail
Z lat. iuxta ve smyslu při a articulus jako kloub. V anatomii jde o označení pro útvar či oblast, která se nachází těsně u kloubu, případně bezprostředně přiléhá ke kloubnímu pouzdru nebo okolním tkáním.. >> detail
(lat.) v botanice drobné šupinovité části v květech lipnicovitých (Poaceae), které představují silně zredukované zbytky okvětí a při rozkvětu se zvětšují, čímž napomáhají otevření květu. >> detail
Rod Salmonella, pojmenovaný podle D. E. Salmona, představuje skupinu gramnegativních tyčinkovitých bakterií, které jsou schopné vyvolat onemocnění u člověka. Například Salmonella enteritidis (Gürtneri) bývá častou příčinou alimentárních nákaz a vede k prudším zánětlivým projevům v oblasti střev. Naopak Salmonella typhi (Eberthella) je spojována s břišním tyfem a šíří se zejména při požití kontaminované vody nebo potravin.. >> detail
IRTF je zkratka anglického názvu Internet Research Task Force. Jde o otevřenou mezinárodní výzkumnou komunitu zaměřenou na dlouhodobější otázky související s vývojem internetových protokolů, aplikací, architektury a technologií. Zatímco IETF se soustřeďuje především na praktické technické problémy a tvorbu internetových standardů, IRTF vytváří prostředí pro výzkum témat, která mohou mít význam pro budoucí vývoj internetu a nemusí být připravena k bezprostřední standardizaci. Práce probíhá v tematických výzkumných skupinách označovaných Research Groups, například v oblastech kryptografie, řízení zahlcení sítí, ochrany soukromí, kvantového internetu nebo nových síťových architektur. Účastníci vystupují jako jednotlivci, nikoli jako oficiální zástupci svých zaměstnavatelů. IRTF řídí její předseda ve spolupráci s Internet Research Steering Group neboli IRSG. Výsledky práce výzkumných skupin mohou být publikovány také v samostatném IRTF proudu série RFC. Takové RFC jsou zpravidla informační nebo experimentální a jejich vydání samo o sobě neznamená, že jde o internetový standard nebo produkt IETF. IRTF tak tvoří výzkumný protějšek IETF a umožňuje, aby se dlouhodobý akademický a aplikovaný výzkum promítal do dalšího vývoje internetových technologií.. >> detail
0-RTT je zkratka výrazu zero round-trip time a označuje způsob navázání zabezpečeného síťového spojení, při němž může klient začít odesílat aplikační data již ve své první zprávě, aniž by předtím čekal na odpověď serveru. Cílem je odstranit jedno síťové kolo čekání a tím snížit latenci, což je výhodné zejména u spojení s geograficky vzdálenými servery. 0-RTT je součástí TLS 1.3 a využívá se také v protokolu QUIC, na němž je založeno HTTP/3. Obvykle se používá při obnovení dřívějšího spojení: klient a server již sdílejí údaje potřebné k vytvoření klíčů, například PSK získaný při předchozím spojení. Data odeslaná před dokončením nového handshake se označují jako early data. Server může jejich použití přijmout nebo odmítnout, při odmítnutí se komunikace dokončí běžným způsobem. 0-RTT má slabší bezpečnostní vlastnosti než následná data přenášená po dokončení handshake. Zejména neposkytuje plnou ochranu proti opakovanému přehrání požadavku neboli replay útoku. Proto není bez dalších opatření vhodné posílat prostřednictvím 0-RTT operace, jejichž opakování může mít nežádoucí následky, například převod peněz nebo vytvoření objednávky. U HTTP může server kvůli tomuto riziku požadavek odmítnout stavovým kódem 425 Too Early. Pro běžné spojení, při němž musí klient před odesláním aplikačních dat nejprve obdržet odpověď serveru, se používá označení 1-RTT.. >> detail