Souhrnné označení pro převažující náladu, hodnoty a myšlenkové proudy, které v určitém období utvářejí společenské a kulturní vnímání toho, co je běžné, žádoucí a „typické“ pro daný čas.. >> detail
Zastaralé, dnes často nevhodné pojmenování člověka s velmi tmavou pletí, užívané hlavně v přirovnáních k tmavosti či silnému opálení, v přeneseném a expresivním významu také hanlivé označení pro hlučného, neukázněného kluka.;Označení příslušníka etnika Ashanti neboli Asante v západní Africe, jedné z významných skupin Akanů, dnes soustředěné zejména ve střední části Ghany, známé tradicí někdejšího mocného království a vlastním jazykem twi.. >> detail
V křesťanské teologii pojem řeckého původu označující uctivou úctu a náboženské klanění prokazované svatým a andělským bytostem, tedy jiný typ úcty než bohopocta vyhrazená Bohu.. >> detail
Právní a hospodářský pojem pro nájem blízký pachtu, kdy si nájemce věc nejen užívá, ale vlastní prací a hospodařením z ní také vytváří výnos, často u půdy nebo provozovaných zařízení.;Také označení pro pronajatou budovu či objekt, případně pro podnik typu hostince.. >> detail
Uměle vytvořený vyvýšený pás zeminy, kamene či štěrku, tedy val navršený nad okolní terén, který se používá například jako podklad pro komunikaci nebo k oddělení a zpevnění části krajiny, někdy i jako ochrana proti rozlivu vody.. >> detail
mimořádně intenzivní deprivace, tedy stav hlubokého a často dlouhodobého strádání, kdy člověku nebo prostředí citelně schází něco podstatného.. >> detail
Přístup spojený se jménem francouzského kritika a novináře Emile Hennequina, který se v závěru 19. století pokoušel těsně propojit estetiku s psychologií. Umělecké dílo chápe jako výraz psychického života, tedy jako stopu vnitřních stavů a osobnosti autora, případně i sdílené mentality širšího společenství, například národa nebo určité doby, a snaží se vysvětlovat styl i význam umění pomocí motivů, emocí a formování člověka prostředím.. >> detail
Psychosomatika, odvozená z ř. psyche (duše) a ř. soma (tělo), je obor na pomezí medicíny a psychologie, který zkoumá, jak duševní dění, například emoce, stres nebo způsoby prožívání, může ovlivňovat vznik a průběh tělesných onemocnění a někdy i reakci na léčbu.. >> detail
Selektivní působení nebo výběrový mechanismus, který zásadně mění osud zasaženého jedince či objektu a mívá nevratné následky, v krajním případě rozhoduje o přežití. V praxi se tím může označovat například vliv nemoci, toxinu nebo prostředí, který dopadá jen na určitou skupinu, ale s mimořádně vážnými důsledky.. >> detail