Pojem odvozený z lat. filum (nit) a forma (tvar) vyjadřuje nitkovitý až vláknový vzhled, tedy velmi tenký a protáhlý útvar podobný jemnému vláknu. V odborném popisu v biologii a medicíně se používá pro části těla či tkání, které mají tento štíhlý, „provázkovitý“ tvar, například u některých papil na jazyku s převážně mechanickou funkcí.. >> detail
V medicíně označení pro ukládání vápenatých solí do střední vrstvy cévní stěny, tedy do tunica media, zejména u tepen s výraznou svalovinou. Název je odvozen z l. media a l. calcium. Tento proces vede k tuhnutí a zhoršené pružnosti tepny a může se častěji objevovat například u diabetu nebo při chronickém onemocnění ledvin.. >> detail
entis, odvozeno z l. in a l. cornu, označuje stav nebo vlastnost, kdy se netvoří rohovina, tedy nedochází k rohovění ani ke keratinizaci tkáně, výraz se používá zejména při popisu epitelu či patologických změn, které nejsou keratinizující. >> detail
Pojem z řečtiny pro listu podobný útvar u nižších rostlin, typicky u mechů a některých řas. Jde o drobný lístkovitý výběžek, který často slouží k fotosyntéze, ale nejde o pravý list vyšších rostlin, protože obvykle nemá cévní svazky.. >> detail
povýšený nebo transformovaný z jednodušší či méně hodnotné podoby na vyspělejší a společensky přijatelnější formu, často ve smyslu převedení původních impulzů či energie do ušlechtilejší činnosti (například do práce, tvorby nebo studia). >> detail
V kolektivních míčových sportech, zejména v kopané, jde o zakázané postavení útočícího hráče vůči míči a obraně soupeře, při němž se hráč nesmí aktivně zapojit do hry a rozhodčí zpravidla akci přeruší.. >> detail
Anatomický lokalizační výraz pro útvar nebo oblast, která se nachází pod srdcem, tedy inferiorně až kaudálně vůči němu, typicky při popisu struktur v hrudníku. Původ slova je z lat. infra ve významu pod a z řeckého kardia, tedy srdce.. >> detail
ozdobná stužka, kterou v minulosti dáma věnovala svému nápadníkovi jako drobný projev přízně, a on ji pak často nosil na oděvu či výstroji (zastarale). >> detail