V klasické logice jde o pravidlo vyloučeného třetího: pro libovolný výrok platí, že je buď pravdivý, nebo nepravdivý, žádná třetí možnost se nepřipouští. Tento předpoklad je typický pro klasickou dvouhodnotovou logiku, zatímco některé neklasické směry ho neberou jako univerzálně platný.;V běžné řeči a v argumentaci se tím vyjadřuje, že situace je postavená jako striktní volba mezi dvěma navzájem se vylučujícími variantami, bez prostoru pro kompromis nebo další alternativu.. >> detail
Místo, kde byl spáchán trestný čin nebo kde se nacházejí rozhodující stopy a důkazy k jeho objasnění. V praxi trestního práva se k němu často vztahuje i určení, který soud či orgán má věc místně řešit.. >> detail
Odvozeno z lat. materia (hmota), vyjadřuje něco, co se týká hmoty a fyzické podstaty, tedy je reálně existující a uchopitelné smysly, na rozdíl od čistě duchovního nebo abstraktního.. >> detail
Patologicky zesílená úzkost až panický strach vyvolaný představou, že čas neustále ubíhá a že se tím zmenšuje množství života, které člověku zbývá. Často se váže na vtíravé myšlenky o stárnutí, konečnosti a může doprovázet jiné úzkostné poruchy.. >> detail
V medicíně se tím myslí výrazně zvýšené vytékání tekutiny z nosu, tedy nadměrný nosní výtok provázející například rýmu, alergickou reakci nebo podráždění nosní sliznice. Vzácně může být zdrojem tekutiny mozkomíšní mok, který odchází nosem při poruše bariéry mezi lebeční dutinou a nosními dutinami, typicky při píštěli nebo po úrazu, a takový nález je důležitý i kvůli riziku infekčních komplikací.. >> detail
Způsob řazení reklamního prostoru, při kterém se spoty nasadí těsně za sebe v rámci jedné reklamní pasáže, aniž by je oddělil pořad, znělka nebo jiný programový prvek. Jde o „dvojité“ umístění v bezprostředním sledu, které má zvýšit opakování sdělení, i když může část publika vnímat takové kumulování reklamy negativně.. >> detail
Působení, které pomáhá vyrovnávat nežádoucí odchylky a napravovat chyby, aby se vývoj nebo výsledek přiblížil zamýšlenému či správnému stavu, například při usměrňování chování nebo při řízení nějakého procesu.. >> detail
Vilný je přídavné jméno označující člověka, který projevuje silnou, zpravidla necudnou nebo nápadnou sexuální žádostivost. Významově se blíží slovům chlípný, smilný, lascivní nebo pohlavně chtivý. Slovo má obvykle negativní, ironické nebo lehce odsuzující zabarvení a neoznačuje pouhou přitažlivost či smyslnost, ale spíše přehnanou nebo nevhodně projevovanou sexuální touhu.
Výraz lze vztáhnout nejen přímo k člověku, například ve spojení „vilný stařec“, ale také k jeho chování, výrazu nebo gestům. Spojení jako „vilný pohled“, „vilný úsměv“ nebo „vilná tvář“ naznačují, že z daného projevu je patrná sexuální žádostivost. Ve starší literatuře se slovo objevuje také v obrazném užití, například při personifikovaném popisu noci, přírody nebo atmosféry.
Vilný je starší výraz, který se v současné běžné komunikaci používá méně často. Působí spíše knižně, expresivně nebo lehce zastarale, přesto je jeho význam stále srozumitelný. Často se objevuje v literatuře, publicistice nebo v nadsázce, kde má zdůraznit chlípnost, lascivnost nebo sexuální chtivost popisované osoby.
Od přídavného jména vilný jsou odvozena například příslovce vilně, tedy chlípně či žádostivě, a podstatné jméno vilnost označující sexuální žádostivost nebo chlípnost. Přestože se slovo částečně významově překrývá se slovem smyslný, bývá výrazněji hodnotící a má zpravidla negativnější odstín.. >> detail
V řecké mytologii jde o prastaré božstvo zosobňující nebeskou klenbu a výšiny nad světem, často chápané jako personifikace samotného nebe a jako jedna z nejranějších kosmických bytostí.. >> detail
Označení pro metabolickou syntézu močoviny v organismu, nejčastěji probíhající v játrech v rámci močovinového cyklu, kde se toxický amoniak mění na lépe vylučitelnou látku. Původ názvu se odvozuje od urea a řeckého synthesis.. >> detail